Článek
Suezem ročně propluje 30 procent veškeré kontejnerové dopravy a obecně jím proudí asi 12 procent objemu zboží, s nímž se ve světě obchoduje. Loni touto vodní cestou proplulo 19 tisíc lodí, což je přes 50 plavidel denně.
„Podle hlavního světového monitoringu lodní přepravy, londýnského Lloydova seznamu, každý den přijely k průplavu lodě vezoucí zboží za zhruba 10 miliard dolarů. To mnoho lidí nesprávně interpretovalo jako 'denní škodu' uzavřeného přístavu. Ono zboží v lodích samozřejmě dál svoji hodnotu má, jen o malinko umenšenou buď tím, co lodě spálí obeplouváním kolem Mysu Dobré naděje, nebo penalizací za zpoždění,” vysvětlil Bartoň.
Konečně: Suezský průplav je uvolněn
Přibližně deset miliard dolarů (221,73 miliardy korun) činí týdenní celkové hospodářské škody, uvedla pojišťovna Allianz. „To je hodnota českého HDP za dva předcovidové týdny,” konstatoval Bartoň s tím, že to je v celosvětovém měřítku prakticky „nic”.
Zablokovaný Suezský průplav podle Bartoně ukázal, že obchod může zastavit nejen globální virus, ale i jeden lodivod. „Na rozdíl od viru to navíc může udělat příští měsíc zase. To nakonec může způsobit větší přesun průmyslové výroby z Asie do Evropy než samotný covid,” předpokládá ekonom.
Pozitivní dopad na Česko? Jak se to vezme
Do určité míry to může zajímat Česko. „V Evropě je dále nejprůmyslovější zemí s nejvyšším podílem průmyslu na HDP (spolu se Slovenskem). Kdo už jiný by na takovém přesunu měl ekonomicky získat? Ale i tato pilulka může nakonec zhořknout,” domnívá se Bartoň.
Zablokovaný Suez může ovlivnit až 15 procent kontejnerové dopravy
Pokud totiž budeme i nadále jen montovnou a dodavatelem polotovarů do sofistikovanější výroby v Německu, pak podle Bartoně takové povzbuzení jen zpomalí transformaci českého průmyslu směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. „V té je zatím náš průmyslový vývoz stále na posledních příčkách světa,” uzavřel.
