Konec uhlí přijde o několik let dříve

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podle svého vládního prohlášení plánuje odchod od uhlí do roku 2033, ačkoliv ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) požadovala o tři roky termín zkrátit.

Doposud se přitom dokonce hovořilo o roku 2038, což byl termín doporučený loni Uhelnou komisí.

Odchod od uhlí do 11 let podle plánu vlády pětikoalice je realistický, řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „V delším horizontu se budou projevovat všechny nepříznivé vlivy, které na uhelný průmysl dopadají. Je to už také dostatečná doba pro výstavbu nových kapacit hlavně v oblasti obnovitelných zdrojů a také u plynu,“ sdělil Právu Gavor.

Vláda si to podle něj ani nemusí dávat za úkol, protože pro konec uhlí budou pracovat čistě ekonomická kritéria. I podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude kabinet ekonomickou realitu v ČR i okolních zemích zohledňovat. „Snažíme se najít takový postup, který bude pro náš průmysl co nejvýhodnější,“ dodal Síkela pro Právo.

Konec těžby podle Gavora může přijít i dřív. Jako příklad uvedl ČEZ, který chce produkci výrazně omezit do roku 2030. Podle plánu zveřejněného loni v květnu hodlá firma do roku 2025 vyrábět z uhlí čtvrtinu své produkce elektřiny a v roce 2030 jen 12,5 procenta.

Ještě v roce 2019 to bylo přes 32 procent. Hnědé uhlí se v současnosti v ČR těží jen povrchově, především v sokolovské a mostecké pánvi. Černé uhlí těží OKD v ostravsko-karvinské pánvi. Uhelné elektrárny stojí obvykle v blízkosti těžby, jsou to například elektrárny Tušimice, Počerady, Ledvice nebo Prunéřov. Nejvíce lokalit provozuje právě ČEZ, celkem sedm. Elektrárny Chvaletice a Počerady potom skupina Sev.En Energy podnikatele Pavla Tykače.

Letos ale těžba i spotřeba uhlí naopak porostou. „Doba, kdy žijeme v cenách energií, které nemají obdoby, bude zatím odbyt uhlí podporovat,“ podotkl Gavor. Zmínil přetrvávající nepříznivé vlivy, které v celé Evropě vedou ke zvýšené spotřebě uhlí, a to drahý zemní plyn a emisní povolenky. „Přinejmenším pro první polovinu roku neočekávám výraznější změnu ceny plynu, a tak poptávka po uhlí bude přetrvávat,“ dodal.

Například OKD v Dole ČSM loni těžila naplno a plán produkce v posledním aktivním Dole ČSM překročila o více než 370 tisíc tun.

Těžba loni rostla po celém světě, podle listu The Guardian se v uhelných elektrárnách díky oživení způsobenému ukončením uzávěr ekonomik vyrobilo meziročně o 9 procent elektřiny více. Letos by podle Mezinárodní agentury pro energii (MAE) celosvětová poptávka po uhlí mohla dosáhnout nejvyšší úrovně v historii.

Poptávka po elektřině podle agentury převýšila růst nově instalované kapacity nízkouhlíkových zdrojů, a tak se řada vyspělých zemí začala opět více spoléhat na uhelné zdroje.

Zpráva agentury přišla jen několik týdnů po loňské klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow. Ta skončila ostrým sporem ohledně závazku ukončit výrobu elektřiny z uhlí, proti němuž se postavily zejména Indie a Čína.