Konec topení plynem do roku 2040, navrhla EK

Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.

Unijní exekutiva se v rámci strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich Unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.

Komise se v návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.

„Víme, že elektřina samotná nedokáže zajistit veškerou energii, kterou budeme v budoucnu potřebovat. Evropa potřebuje přejít k čistším zdrojům energie. To zahrnuje nahrazení fosilního plynu obnovitelnými a nízkouhlíkovými plyny, jako je vodík,“ řekl Frans Timmermans, výkonný místopředseda EK odpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.

„Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.

Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak „postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040“.

Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.

Proti návrhům EK už se vyjádřil dosluhující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Zásadně nesouhlasíme s návrhem EK, která chce do 2040 ukončit vytápění budov plynem a fosilními palivy a zakázat dotace na výměnu plynových kotlů do roku 2027. Energetická krize ukazuje, že mimo OZE (obnovitelné zdroje energie) musíme udržet i stabilní zdroje energie. Cílem není zákaz, ale snižování jejich emisní stopy,” napsal Havlíček na Twitteru.

Návrhy zkritizoval i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Označil je za nesmysly, které nemají nic společného s reálným životem. „Je to jenom další návrh, který by podle mého názoru dopadl dramaticky na celou ekonomiku Evropské unie,” řekl o souboru opatření.

Podpořil však možnost společných nákupů plynu do strategických zásob. „Evropská komise říká správně, že bychom se měli zamyslet nad společným nákupem plynu,” dodal Babiš.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka není načasování návrhu – vzhledem k současné energetické krizi – ze strany komise dvakrát šťastné.

„Návrhy v praxi povedou k nutnosti vynakládat obří finanční výdaje, které nepříjemně zatíží evropské domácnosti. Ještě více prodraží výstavbu nových budov, což zhorší dostupnost bydlení. Jelikož se jedná o další ze série návrhů, které budou lidem prodražovat život, obávám se, že narazí na tvrdý odpor mnohých Evropanů zvláště z chudších částí Evropské unie,“ sdělil Novinkám Křeček.

O návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit.