Konec politických tanečků. Zdanění vína míří k ledu

Zdanění tichého vína nepodporuje ani předseda vlády Petr Fiala (ODS), který je zároveň jihomoravským poslancem. Premiér se obává, že by nová spotřební daň mohla moravské a české vinaře ohrozit.

„Jsem k zavedení daně velmi zdrženlivý a vedeme debatu. Argumenty pro jsou velmi silné, ale argumenty proti také,“ řekl už v březnu.

Stanjura chtěl rozhodnutí o dani do konce května, Fiala pak posunul termín do konce června. Kvůli odporu nejen lidovců, ale i části dalších vládních poslanců a také sněmovní opozice ale daň zavedena s největší pravděpodobností nebude.

„Ideální by bylo celoevropské řešení. V případě zavedení spotřební daně na tiché víno bychom byla jediná producentská země v Evropě s podobnou daní, což by mohlo zásadně poškodit především naše malé a střední vinaře,“ řekl Novinkám ministr zemědělství z KDU-ČSL Marek Výborný. Podle lidovců je navíc nutné podržet vinaře poté, co část jejich úrody zničil mráz.

To, že záměr spadne po roce lavírování pod stůl, připouští i šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Ti odpůrci, kteří nechtějí, abychom tak činili, jsou ve svém postoji poměrně silní,“ uvedla.

Po zavedení daně volalo hlavně hnutí STAN a Piráti. „Pokud oni to blokují, potom si tedy kladu otázku, proč nás ten rok tahali na vařené nudli,“ prohlásil v České televizi na adresu lidovců předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „Pro nesystémovou výjimku u tichého vína nevidíme důvod. Další druhy alkoholických nápojů, které se u nás vyrábí, jsou také zatíženy spotřební daní,“ doplnil ho pro Novinky stranický šéf Ivan Bartoš.

Stanjura plánoval získat díky dani do rozpočtu až čtyři miliardy ročně. I když fiskální dopad by byl relativně malý, Novinkám řekl, že by zdanění vína stále uvítal.

„A to ze dvou důvodů: až sedmdesát procent nynější daňové výhody neinkasují české či moravské společnosti, ale zahraniční. A druhý argument je, že prostě ve víně je alkohol, a spotřební daň se má týkat alkoholu, stejně jako to je u ostatních jeho druhů, což mi přijde spravedlivé,“ poznamenal.

Většina zákonodárců se však staví na stranu vinařů. „Pro nás je teď klíčové, aby se spotřební daň nezaváděla a diskuse o ní skončily co nejdříve, protože nejistota spojená se zdlouhavými debatami poškozuje naše podnikání. O to více v době, kdy je před námi řada úkolů na evropské scéně, protože v brzké době očekáváme otevření mnohem širší debaty v rovině institucí EU,“ prohlásil prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad.

Zdanění tichého vína doporučila kabinetu jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády loni na jaře, z chystaného konsolidačního balíčku to ale kvůli nesouhlasu lidovců vypadlo.

Ekonomové za to vládu kritizují. „Příběh výjimky ze spotřební daně pro tiché víno krásně ilustruje, jak se u nás liší předvolební sliby od reálné politiky. Snad všechny koaliční strany slibovaly revizi výdajů státu, nakonec se však zvedly různé daně pro pracující,“ podotkl ekonom z PAQ Research Jakub Komárek.

„Selhávající vládní politika neřestí stojí Česko desítky miliard. Jen alkohol, ve kterém jsme šampioni, stojí naši společnost 80 miliard ročně na zdravotních, sociálních a dalších výdajích. Nejvíc se tak mohou radovat zájmové skupiny a maďarští vinaři, kteří k nám ve velkém dovážejí levné víno,“ dodal.

Z nedávné studie PAQ Research vyplynulo, že Češi vypijí nejvíc alkoholu ze zemí Evropské unie, v průměru to je ročně 14,5 litru čistého alkoholu na osobu starší 15 let. Daňové příjmy českého státu z alkoholu přesto patří mezi zeměmi EU a OECD mezi podprůměrné.

Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze upozornil, že nulovou sazbu spotřební daně na tiché víno zavedla v roce 1999 vláda Miloše Zemana. „Od té doby spotřeba vína u nás neutěšeně roste. Do roku 2021 narostla o plných 29 procent, zatímco spotřeba piva a lihovin poklesla svorně o 15 procent,“ poznamenal.

„Nejspíše naši politici i nadále chtějí, abychom dle Světové zdravotnické organizace i nadále zaujímali třetí místo ve spotřebě čistého alkoholu na obyvatele. A když spotřebu čistého alkoholu navýšíme už jen o osm procent, tak se vyrovnáme druhým Gruzíncům, a když pak přidáme ještě dalších 16 procent, tak můžeme slavit díky překonání Rumunska,“ utrousil uštěpačně Maier.