Konec mýtu. Ani za první republiky jsme se neměli lépe než Němci nebo Rakušané

Zaostávání se prohloubilo především v ekonomické úrovni (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality (HDI) není propad vůči západním státům tak silný.

V roce 1920 dosahovala Československá republika v hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele hodnoty 80 procent Rakouska a 70 procent Německa. Životní úroveň se i u nás od té doby rapidně zvýšila, nicméně západní a jižní sousedé nám o to výrazněji utekli.

V současnosti dosahuje Česko pouze 46 procent HDP na hlavu Rakouska, Slovensko pak 40 procent. V případě Německa Česko dosahuje 48 procent jeho HDP na hlavu a Slovensko 43 procent.

„K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi válkami a pak opět po roce 1989. Česko a Slovensko ale čekaly po rozdělení odlišné cesty, a to jak kvůli rozdílné vyspělosti a infrastruktuře, tak i přijetím eura na Slovensku,“ uvedl šéf společnosti TopForex Ivor Lehoťan.

Nejméně Čechům a Slovákům utekla Francie. Její občané měli před sto lety vyšší životní úroveň než Němci i Rakušané, dnes za nimi zaostávají. Československo nicméně již tehdy mělo vyšší životní úroveň než ostatní státy střední a východní Evropy.

Analytik CETA Pavel Peterka na dotaz Novinek uvedl, že použitá data považuje za spolehlivá. „Jsou to data, za kterými stojí výzkumný tým profesora Anguse Maddisona, který vycházel i z několika publikací OECD,“ dodal s tím, že Maddison do roku 2010, kdy zemřel, pracoval na katedře ekonomie na Univerzitě v Groningenu.

Maddisonova data, jak lze vidět na grafu Novinek, ukazují, že Československo sousední Německo nepředstihlo ani v době, kdy prodělávalo těžkou krizi doprovázenou hyperinflací v roce 1923, ani bezprostředně před nástupem nacismu o deset let později.

Nabízí se také otázka, zda lze označit za mýtus populární tvrzení, že první republika byla vyspělejší než sousední Německo a Rakousko. „V kontextu použitých dat to tvrdit lze. V ukazatelích HDP na hlavu a očekávaná doba dožití jsme ani jednu ze zmíněných zemí ,neporáželi‘,“ sdělil Novinkám Peterka.

„Studie s jinými daty a jinou metodikou může tvrdit opak. Obecně si lze však jen těžko představit, že by ekonomika ČSR převyšovala ústřední zemi habsburské monarchie a Německo, které bylo hnáno kupředu nejen historicky silnou oblastí okolo Rýna,“ dodal analytik.

V kvalitě života podle indexu HDI, který sleduje zdraví, vzdělání a životní úroveň populace, Rakušané a Němci Čechům a Slovákům za posledních sto let rovněž utekli. V případě Česka však už ztráta nebyla tak výrazná. Čechům se postavení v kvalitě života proti Rakušanům relativně zhoršilo o 4,6 procenta, u Slováků jde více než 13 procent.

Studie porovnávala i průměrnou délku života. V tomto ukazateli Česko své západní sousedy prakticky dostihlo, kdy se délka dožití liší už jen v řádu přibližně dvou let, Slováci ztrácej na Rakousko a Německo zhruba čtyři roky.

„Očekávaná délka dožití při narození velice rychle roste v celém světě. V Evropě pak obzvlášť. Můžeme za to děkovat především technologickému pokroku, který zvýšil dostupnost a kvalitu zdravotní péče a zvýšil životní standard,“ uvedl analytik CETA Pavel Peterka.

„V Evropě je tak dnes běžné, že se rodí zdravé děti. Nečteme v novinách o hladomorech na našem území a zároveň zažíváme nejdelší období míru. To se pozitivně podepisuje na očekávané délce života,“ dodal Peterka s tím, že Česko i Slovensko se v této kategorii drží ve světové špičce.