Konec jednorázových obalů v EU. Do pěti let mají zmizet minikečupy, cukr i smetánky

Členské státy EU se koncem minulého roku shodly na nařízení o redukci obalového odpadu a podpoře opakovaného užití plastů a jejich recyklace. Do roku 2030 se mají přestat vyrábět

Jednorázová balení u zmíněných produktů se mají přestat vyrábět do roku 2030, ale z trhu začnou mizet už zhruba za dva roky. Zakázané však bude i používání jednorázových plastových obalů pro méně než 1,5 kilogramu baleného čerstvého ovoce a zeleniny.

„Hlavním cílem je snížit množství obalového odpadu do konce roku 2040 o 15 procent. To znamená i omezit objem obalového materiálu. Pro přepravu malých předmětů se nebudou používat dvojité stěny, falešná dna a nepřiměřeně velké obaly,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Celkově by tak odzvonilo třeba případům, kdy je zboží z e-shopu dodáváno ve změti plastových folií, objemnějších než samotný obsah.

Firmy budou muset snížit i objem vzduchu v obalech, které by ho měly obsahovat maximálně 50 procent. „V současnosti kvůli tomu převážejí kamiony a dodávky méně zboží a musejí jezdit častěji, což má nejen negativní dopad na životní prostředí, ale je to i neekonomické,“ dodala Krejčí.

Nařízení má také přinést jasnější značení toho, jaký materiál obal obsahuje. Mělo by pak být snadnější identifikovat, do jakého odpadu patří.

Co se týče mikrotenových sáčků, není ještě úplně jasné, zda budou zpoplatněny, zakázány, nebo zda ministerstvo životního prostředí přistoupí v rámci budoucího zákona ke kompromisu v podobě omezení.

Ze zákazu se na tyto sáčky vztahuje výjimka, ale pouze pokud je jejich využití nutné z hygienických důvodů nebo jde o primární obal pro volně ložené potraviny.

„Řada zákazníků si tyto sáčky bere i jako náhradu tašek pro odnos nákupu nebo kompletaci už zabaleného zboží. V takových případech už nejde o využití z hygienických důvodů a pak si umíme představit, že zákon stanoví jejich zpoplatnění,“ prohlásila mluvčí Svazu obchodu a cestovního ruchu Michaela Henčlová.

Součástí nařízení je i povinnost plnit od roku 2029 sběr PET lahví a plechovek alespoň z 90 procent. Členské země toho mají dosáhnout povinným zálohováním. Státy, které systém zavést nechtějí, musejí prokázat, že za rok 2026 dosáhly cíle 80 procent sběru.

„Česko na tyto cíle nedosáhne a zároveň počítá se zavedením povinného zálohování, které by mělo začít plně fungovat od začátku roku 2027,“ dodala Krejčí. Výše zálohy bude činit čtyři koruny za kus.

Ačkoliv má většina povinností z nového unijního nařízení začít platit až od začátku roku 2030, některé se do provozů a výroben začnou postupně propisovat už zhruba za dva roky. „Nové požadavky nařízení bude nutné převést do české legislativy, tedy do zákona o obalech, v tomto roce,“ upřesnila Krejčí.

Většina obchodníků i producentů se změnami souhlasí a vzhledem k tomu, že se o podobných opatřeních mluví už několik let, mnozí se na ně připravují s předstihem.

„Přizpůsobení bude výzvou, ale díky přechodnému období a již existujícím trendům v oblasti udržitelnosti mají firmy šanci adaptaci zvládnout. Klíčové bude, aby začaly jednat co nejdříve,“ podotkl obchodní manažer výrobce obalových materiálů Pytlík Lukáš Baumgartl.

Ze strany některých evropských výrobců plastových obalů ale nařízení čelí tvrdé kritice.

„Množství odborných svazů v Evropě je k nařízení velmi rezervované. Některé připravují žaloby k Evropskému soudnímu dvoru pro nezákonnost některých pasáží. Podle mnohých vypadá kvalitní legislativa jinak. Určitě by pro předpis nemělo být standardem nových 331 stran,“ uvedl výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Z řad hoteliérů i výrobců pak zaznívají i argumenty ohledně toho, že účelem malých balení je nižší spotřeba, a tudíž zákaz jednorázových balení povede k plýtvání potravinami.

Každý Čech v roce 2022 vyprodukoval v průměru 26 kilogramů odpadu z obalových plastů. Průměr celé Evropské unie byl ještě o deset kilo vyšší.

Už od roku 2021 platí celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, typicky plastových brček nebo příborů. Od loňska si pak spotřebitelé mohli všimnout třeba PET lahví s připevněnými uzávěry.