Konec divokých úroků. Stát chce sazby u úvěrů zastropovat

Změny podle úřadu souvisejí s evropskou směrnicí, která po členských státech požaduje, aby náklady na splácení těchto půjček nebyly pro lidi příliš vysoké.

„Proto navrhujeme stropování, které by spotřebiteli již v době uzavření smlouvy umožnilo vyhodnotit, zda úvěr není nepřiměřeně drahý,“ uvedlo ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS). Změnu chystá v novele zákona o spotřebitelském úvěru. Návrh úprav nyní poslalo do připomínkového řízení.

Spotřebitelské úvěry, které nejsou určeny na bydlení, se mají rozdělit do dvou skupin. U těch dlouhodobých nebo s vyššími částkami se bude celková maximální splacená částka řídit roční procentní sazbou nákladů (RPSN). Ta vedle úroků zahrnuje i další náklady a ukazuje, kolik procent z celkové částky úvěru člověk ročně zaplatí.

Výše stropu se v tomto případě bude řídit tím, jak vysoká je repo sazba stanovená centrální bankou. Nyní by maximální sazba RPSN činila 48 procent. U úvěru ve výši 10 tisíc korun, který člověk splácí rok, by tak úrokové navýšení podle propočtu ministerstva dosahovalo 2296 korun.

„U spotřebitelských úvěrů určených k pořízení vozidla se nezapočítává do stropovaných nákladů pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a za havarijní pojištění,“ dodalo ministerstvo.

U druhé skupiny, mikropůjček do 20 tisíc korun s maximální splatností půl roku, se pak maximální náklady stanoví pevnou částkou, jež má být součtem paušálu 2000 korun a částek odvozených od základní úrokové sazby centrální banky, výše půjčky a doby splácení úvěru.

U desetitisícové půjčky by tak člověk „přeplatil“ 4400 Kč. Tedy více než u dlouhodobého úvěru ve stejné výši spláceného rok.

Ministerstvo odůvodňuje dvojí režim tím, že také u krátkodobých úvěrů s nižšími částkami vznikají náklady například na posouzení toho, zda žadatel dokáže úvěr splácet.

„Je to revoluční opatření. Za nás jsou stropy nastavené dobře. Usilovali jsme o to, aby byly dostatečně vysoko, aby umožnily půjčit i chudým lidem, kteří potřebují menší peníze a kterým by jinak poskytovatelé úvěrů vzhledem k vyššímu riziku mohli úvěr odmítnout,“ komentoval návrh Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Současně ale stropy podle něj nejsou tak vysoké, aby byly pro zájemce o půjčky likvidační. Pomohou tak dostat z trhu některé nebankovní společnosti, které půjčovaly na vysoké úroky. Podle loňského porovnání Člověka v tísni chtěly některé za půjčku ve výši 50 tisíc korun zaplatit dokonce až 300 tisíc Kč.

Podobný názor jako Hůle má i Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. Současně ale varoval, že část půjček se může přesunout mimo regulovaný trh.

Rizika vidí i Jiří Hauptmann z Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. „Navrhované zastropování úrokových sazeb by zásadně omezilo dostupnost financování pro desítky tisíc zákazníků, zejména těch, kteří nemají přístup k bankovním úvěrům,“ upozornil.

Předložené cenové stropy podle něj nijak nezohledňují vyšší náklady nebankovních poskytovatelů. „Ti nemají přístup k financím od spotřebitelů, nýbrž je získávají na finančních trzích za náklady 10 až 15 procent ročně. Zároveň pracujeme s výrazně rizikovějšími zákazníky,“ poznamenal. Také podle něj hrozí, že začne bujet nelegální trh s půjčkami.

„Bereme návrh jako dobrý kompromis. Seriózní poskytovatele neovlivní, na druhou stranu může trh kultivovat zejména v oblasti mikropůjček,“ uvedla Česká leasingová a finanční asociace.

Návrh ještě může doznat změn v připomínkovém řízení a musejí ho odsouhlasit zákonodárci. Vzhledem k tomu, že se blíží volby, je přitom možné, že se ho nepodaří v tomto volebním období schválit. Pak bude hodně záležet na příští vládě.

Předvolební průzkumy v současnosti vede opoziční hnutí ANO. Jeho expert na tuto oblast, poslanec Patrik Nacher se teprve chystá s návrhem seznámit.

„Rozumím motivaci mít strop jako boj proti finančním predátorům. Ale nevím, jestli to nepoškodí seriózní poskytovatele mikropůjček, kteří podobné limity dodržují už dnes. Šmejdské firmy si pak mohou najít cestu, jak to obcházet. Už dnes lidem třeba oficiálně půjčují deset tisíc korun, ale vyplatí jen osm tisíc, aby se splátky vešly do nějakého limitu,“ míní Nacher.

Zda by v dalším volebním období doporučil schválení materiálu nebo jeho přepracování, si chce ještě rozmyslet.