Článek
Právě pro tento úsek vytvořila společnost AF-CITYPLAN kapacitní posouzení pomocí podrobné dynamické mikrosimulace dopravního proudu v programu PTV VISSIM. Jedním z výstupů dopravně-inženýrského posudku je i reálná animace, kterou AF-CITYPLAN poskytla Novinkám a která názorně poukazuje na dopravní problémy spojené s etapami plánovaných dopravně inženýrských opatření v daném úseku dálnice D1.
Dopravní inženýr Martin Varhulík pro Novinky odpověděl na několik otázek, které by motoristům mohly v souvislosti s opravami na D1 přijít vhod.
S jakým cílem byla animace udělána a s čím vším se v ní kalkuluje?
Animace je jedním z výstupů kapacitního posouzení předmětného úseku (D1 exit 41 Šternov–exit 49 Psáře) pomocí dynamické mikrosimulace. Kapacitní posouzení dynamickou simulací dovoluje posoudit téměř všechna dopravní řešení, včetně dopravně-inženýrských opatření při uzavírkách dálnice. Hlavní výhodou této metody je vysoký počet vstupních parametrů, které dokáže mikroskopický model zohlednit.
Obecně by se vstupní údaje daly rozdělit do tří kategorií – parametry vozidel, parametry dopravní sítě a pravidla chování řidičů. Mezi parametry vozidel patří nejen jejich délka, šířka, ale také hmotnost, výkon, akcelerace, decelerace a požadovaná rychlost. Při tvorbě dopravní sítě lze zohlednit počet a šířku jízdních pruhů, sklonové a směrové parametry komunikace a nejvyšší povolenou rychlost.
Asi nejdůležitějšími parametry je zahrnutí rozdílného chování řidičů – rozdílná agresivita řidičů, udržování bezpečnostního odstupu a překračování povolené rychlosti.
Vzájemné propojení těchto charakteristik dovoluje díky dynamickému ději dosáhnout velkou shodu virtuálního děje s reálným provozem na dané komunikaci. V tomto konkrétním případě byla simulována varianta současného stavu, která byla následně porovnána s jednotlivými etapami uzavírek. Vyhodnocován byl jízdní čas, za který vozidla projedou sledovaným osmikilometrovým úsekem, délka kolony před místem snížení počtu jízdních pruhů a dále byla sledována průměrná jízdní rychlost v celém úseku.
Na co by měli motoristé dbát během rekonstrukce dálnice, resp. v daném úseku?
Kapacitní posudek neodhalil výraznější kapacitní nedostatky v etapách dopravních omezení, když dálnice zůstávala v uspořádání 2 jízdní pruhy na Brno a 2 jízdní pruhy na Prahu. V těchto etapách budou řidiči zdrženi pouze kvůli snížené nejvyšší povolené rychlosti na 80 km/h. Nárazově může docházet ke vzniku krátkodobých kolon, a to v případě přejezdu jednoho jízdního pruhu do protisměru (uspořádání 2 + 1 + 1), nicméně k dlouhodobým kapacitním problémům by v těchto etapách nemělo docházet.
Opačný případ však je uspořádání 2 jízdní pruhy na Prahu a 1 jízdní pruh na Brno (nebo obráceně). V těchto stavech je detekován vznik dlouhodobých kolon v délce několika kilometrů. Díky informovanosti veřejnosti ze strany ŘSD, např. na stránce dopravniinfo.cz, nebo novad1.cz, lze toto období identifikovat a jízdu po D1 případně přeložit na jiný termín, nebo zvolit alternativní trasu či dopravní prostředek.
Jak se dá předcházet kolonám, pokud vůbec?
Předcházet kolonám lze do určité míry vždy, pokud je zvolen odpovídající typ dopravního omezení vzhledem k prognózovanému dopravnímu zatížení. Právě pokud by například došlo k dlouhodobému snížení počtu jízdních pruhů pouze na jeden, lze s určitostí říci, že kolona před daným místem bude po většinu dne. Pokud ale bude zvoleno kapacitnější řešení, které zachová dva jízdní pruhy v každém směru, lze dopravní komplikace minimalizovat, a to v kombinaci s dalšími nutnými opatřeními.
Důležitým faktorem je informovanost řidičů, a to s dostatečným předstihem. Například dopravní značka "Pozor, kolony", umístěná v malé vzdálenosti od oblasti s dopravním omezením, je častým jevem a řidiči včas před kolonou nedobrzdí a dojde ke vzniku dopravní nehody. Tudíž volba vhodného řešení dopravního omezení a včasné upozornění řidiče na možné komplikace na trase jsou klíčem k eliminaci kolon.
Čemu může pomoci dodržování rychlosti, a naopak, co by hrozilo, pokud by se nedodržovala?
Dodržování nejvyšší povolené rychlosti je na našich komunikacích velký problém. Většina řidičů jedoucích po dálnici rychlostí vyšší než povolených 130 km/h není ochotna před místem dopravních omezení svou jízdní rychlost dostatečně snížit a přizpůsobit ji tak ještě více omezené nejvyšší povolené rychlosti.
Pokud dojde před místem dopravního omezení k postupnému snižování nejvyšší povolené rychlosti ze 130 km/h přes 100 km/h a 80 km/h až na 60 km/h, mnoho řidičů brzdí až těsně před místem, které vyšší než šedesátikilometrovou rychlostí nelze projet (např. přejezd přes střední dělicí pás), a dochází tak k náhlému poklesu rychlosti, například ze 120 km/h rovnou na šedesát. Pokud je tento rychlostní skok spojen ještě s nutností zařadit se do vedlejšího pruhu (například z důvodu snížení počtu jízdních pruhů), dochází k vzniku tzv. rázové vlny, kdy se před dopravní proud jedoucí konstantní rychlostí najednou zařadí prudce brzdící vozidlo, které způsobí nutnost přibrzdění následujícího vozidla a toto přibrzdění dále ovlivňuje ostatní vozidla, která však brzdí více a v extrémním případě dochází k zastavení celého dopravního proudu. Proto je nutný neustálý dohled policie při dopravním omezením na D1, aby k takovýmto rozdílům v jízdní rychlosti nedocházelo a byl tak zajištěn plynulý provoz.
Kdybyste to měl shrnout obecně, bude rekonstrukce velkou zátěží pro motoristy, resp. v úseku, na který je animace zaměřena?
Zátěž pro motoristy bude úsek od úseku odlišná. Nelze tedy všechna zjištění z posuzovaného úseku automaticky aplikovat na úseky další. Záleží na navržených stavech dopravních opatření a vhodném načasování jejich realizace.
Nebudeme si namlouvat, že rekonstrukce dálnice D1 se řidičů ani okolních obcí příliš nedotkne. Za „normálních“ okolností bude uspořádání 2 + 2 jízdní pruhy dopravně funkční a mělo by pro řidiče představovat zdržení v délce několika minut. Každému je ale jasné, co se stane v případě, že se v daném místě stane dopravní nehoda. Zastavení provozu na dálnici znamená téměř okamžitý nárůst kolony, a to do délky až několika kilometrů. Řidiči se začnou postiženému místu vyhýbat, a to i za cenu, že stráví na objízdných trasách mnohem více času, než kdyby vyčkali na dálnici, obzvlášť když je deklarována přítomnost odtahových služeb a složek první pomoci nedaleko míst s dopravními omezeními.