Článek
Stanjura zdůrazňuje, že tato daň neměla od počátku sloužit ke konsolidaci rozpočtu, nýbrž pouze k pokrytí mimořádných výdajů spojených s energetickou krizí.
„O případném zkrácení tříletého období bude rozhodovat vláda. Ke konci července bylo z windfall tax inkasováno 18,2 miliardy korun, takže celoroční rozpočtový příjem z této daně bude vyšší než původně odhadovaných 17 miliard,“ sdělila Právu mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.
Stanjurův návrh by však teď s jeho ODS podpořila jen TOP 09. „Windfall tax byla zavedena jako mimořádné opatření v době energetické krize na pokrytí mimořádných výdajů státního rozpočtu na pomoc podnikatelům i domácnostem. Nevidím důvod, aby mimořádné opatření pokračovalo, když to situace nevyžaduje,“ potvrdil šéf jejích poslanců Jan Jakob.
STAN a lidovci chtějí na banky uvalit sektorovou daň
Ostatní strany soudí, že je škoda, aby se stát příští rok připravil o zákonem přiznané příjmy.
„Nejsem zastáncem zkrácení, ač windfall tax dělá problémy i ve firmách se stoprocentní účastí státu,“ uvedl poslanec Lukáš Vlček, o kterém se hovoří jako o možném nástupci ministra průmyslu Jozefa Síkely (oba STAN), jestliže zamíří do Evropské komise.
„Zde bych podpořil pouze změnu, že z této daně vyjmeme takové subjekty, jako je ČEPS, jehož ekonomika pak negativně vstupuje do kalkulací regulovaných složek energie pro konečné spotřebitele. Odčerpáváme pak do státního rozpočtu navíc peníze, které mají ve firmě zůstat na nutné investice do přenosových soustav,“ dodal Vlček.
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS loni zaznamenal čistý zisk 3,95 miliardy korun po předloňské ztrátě téměř 3,2 miliardy Kč.
K předčasnému zkrácení doby zákonem předpokládaného tříletého trvání windfall tax o jeden rok nevidíme racionální důvod
K předčasnému zkrácení tříletého zákonného trvání windfall tax o jeden rok nevidí podle poslance Michaela Kohajdy racionální důvod ani KDU-ČSL. „Je potřeba zdůraznit, že daň dopadá jen na mimořádné zisky, proto pokud jich energetické a další firmy nebudou v roce 2025 dosahovat, žádnou daň ve skutečnosti nezaplatí,“ podotkl.
Zároveň podle něj stále platí, že energetická krize české domácnosti a firmy podstatně finančně zasáhla a její důsledky, na něž je výnos daně určen, „nebyly dosud zásadněji nahrazeny“.
„A také není možné na tyto účely využívat jiné rozpočtové příjmy, neboť je nyní nezbytné dostupné finance soustředit na navýšení platů vybraným skupinám státních zaměstnanců alespoň v rozsahu, jak to navrhuje ministr práce Marian Jurečka,“ podpořil svého stranického šéfa Kohajda.
Zkrácení období pro výběr widfall tax, které zákon stanovil na roky 2023 až 2025, nejsou nakloněni ani Piráti. „Pokud teď ministerstvo financí nedodá podrobnou analýzu, ze které by jasně vyplývala nutnost změn, jsme pro to, aby již nastavený systém dojel podle plánu a platil i pro rok 2025,“ potvrdila pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.
Z bank stát dostal jen drobné
Za loňský rok se na windfall tax, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy i na velké banky, vybralo 39,1 miliardy korun. Z toho 30 miliard zaplatil polostátní energetický gigant ČEZ. V součtu s odvody z výroby elektřiny vláda získala 57,7 miliardy.
Nejvíc ČEZ odvede i letos, když jeho zálohy na dani v prvním pololetí činily 15 miliard korun. Jeho platby spojené s běžnou daní z příjmů přitom mírně přesáhly deset miliard. Čistý zisk ČEZ tak dosáhl za pololetí 21,1 miliardy Kč, což překonalo očekávání analytiků.
Šestici největších bank, které mají windfall tax také odvádět, stoupl v prvním pololetí čistý zisk o šest procent na celkem 39,5 miliardy Kč. Stát od nich ovšem loni vybral zhruba jen 700 milionů korun, zatímco vláda předpokládala 33 miliard.
Ani letos se u bank, které si pomáhají daňovými optimalizacemi, nedá očekávat velký posun. „Letošní výběr z windfall tax bude záležet zejména na provozním zisku ČEZ. Ten za letošek počítá s tímto odvodem v objemu 27 až 34 miliard Kč. Celkově tak může stát letos na této dani vybrat mezi 32 až 40 miliardami Kč,“ odhadl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Ministerstvo financí přitom původně očekávalo jen kolem 17 miliard korun, skutečný výběr tak bude nejspíš více než dvojnásobný.
Banky se mimořádné dani vyhnuly přes státní dluhopisy
Vznikla by díra v rozpočtu
Zrušení windfall tax o rok dříve by dávalo podle Lajska smysl, moc tomu ale nevěří. „Nemyslím si, že se to v blízké době podaří prosadit v rámci koalice. Každé zrušení jakékoliv daně navíc jen vytvoří díru v rozpočtu,“ poznamenal. Ministři budou o rozpočtu na příští rok jednat v příštích dnech.
Šéfka poslanců opozičního ANO Alena Schillerová Novinkám k windfall tax řekla, že si hnutí počká na návrh vlády, který by měl obsahovat podrobné vyhodnocení příjmů.
„Za sebe říkám, že windfall tax považuji například vzhledem k bankovnímu sektoru za nefunkční nástroj, který dominantně míří na minoritní akcionáře ČEZ a zároveň snižuje investiční potenciál ČEZ, který bude Česko v brzké době akutně potřebovat,“ uvedla Schillerová.
„Nicméně v době, kdy se mají opět zvyšovat daně drobným živnostníkům, by vhodnějším krokem než předčasné zrušení bylo její zásadní přepracování,“ dodala.