Článek
Provozovatelé mají nově dokládat výnosnost svých solárů. Dosud se výnosnost kvůli finanční kompenzaci posuzovala podle průměru za celý obor, nyní to má být individuálně.
„Doklady o tom se ale těžko dají vyžadovat, protože i podle zákona o účetnictví je už provozovatelé fotovoltaik dávno nemusí mít. Pokud by se to vyžadovalo, tak je to vlastně skoro až ústavně nekonformní,“ vysvětlil Novinkám svůj odpor k návrhu předseda hospodářského výboru Senátu Miroslav Plevný (STAN).
Právě v jeho výboru všichni přítomní senátoři ve středu hlasovali proti nově navrhované povinnosti. Plevný na svém postoji setrval i poté, co následně se Stanjurou znovu jednal. A tvrdí, že nesouhlas vnímá prakticky u všech senátorů za STAN.
Senát bude o novele hlasovat v příštím týdnu. „V našem klubu nás však je osmnáct, takže pokud se budou bouřit jen senátoři za STAN a byli bychom stoprocentně jednotní, tak vlastně nedosáhneme ničeho,“ podotkl Plevný.
Proti jsou ale i senátoři za ODS a TOP 09, jak ukázalo hlasování ve výboru. „Někteří budou hlasovat pro schválení znění ze Sněmovny, někteří ne. Budeme se o tom ještě bavit v úterý na klubu,“ sdělil k tomu předseda společného klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. On sám se chystá zákon podpořit.
Kdo za to může?
Naštvaní jsou pak sněmovní politici. Ti z ODS tvrdí, že si má pořádek udělat ministr Vlček, když je to „jeho zákon“. Ze STAN naopak zní, že si má na vlastním dvorku zamést koalice Spolu, když jde o „Stanjurův přílepek“. Veřejně se k tomu vyjadřovat nechtějí – prý až jak to dopadne.
Jak Stanjura, tak Vlček pak senátory obou klubů přesvědčují, aby zákon Sněmovně nevraceli a své výtky pro tentokrát přešli. Stanjura kvůli tomu navštívil „svůj“ senátorský klub, Vlček opětovně jednal s členy toho starostenského.
Jasné není, jak by se v případě, že Senátem novela projde, zachoval prezident Petr Pavel. „Situaci budeme řešit standardní cestou. Prezident se vyjádří poté, co návrh přijde k podpisu,“ sdělil mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.
Novela energetického zákona má přinést hlavně možnost ukládat elektřinu do velkých baterií na později nebo přizpůsobit spotřebu aktuálním podmínkám na trhu.
Přílepky z popudu ministerstva financí k ní přibyly relativně na poslední chvíli. Cílem je zkrátit po léta kritizované státní podpory výrobcům elektřiny ze solárů připojených do sítě v letech 2009 a 2010. Původní zákon jim zaručuje do roku 2030 štědré výkupní ceny elektřiny.
Stanjura na podporu obnovitelných zdrojů v letošním rozpočtu vyhradil jen 8,5 miliardy korun, ačkoliv ministerstvo průmyslu žádalo o 23 miliard víc. Hrozí tak, že peníze budou chybět.
U České Lípy se chystá solární monstrum větší než 12 strahovských stadionů
