Koalice zvažuje opětovnou úpravu výchovného

Výchovné se nyní pohybuje na 500 korunách měsíčně za každé vychované dítě. V reformě by mělo od roku 2027 být nahrazeno u nových důchodců – ne u těch, kteří už jej pobírají – u prvních dvou dětí fiktivním rodinným vyměřovacím základem pro dobu rodičovské dovolené ve výši celorepublikové průměrné mzdy. Zahrne se do výpočtu důchodu. Nyní mají ženy s podprůměrnými příjmy vyměřovací základ nižší, protože část pracovního života stráví na rodičovské dovolené.

Návrh počítá s přechodným obdobím: důchodci, kteří půjdou do penze v roce 2027, dostanou podle stávajícího návrhu u prvního a druhého dítěte výchovné ve výši 300 Kč měsíčně za každé, u těch v roce 2028 to bude po 200 korunách a v roce 2029 po stokoruně. Od roku 2026, respektive 2027 se má také výchovné přestat valorizovat.

„Zůstane zachován princip, že se přechází na rodinný vyměřovací základ. Ale protože tato varianta může některým rodičům přinést menší zvýšení důchodu než stávajících 500 korun u výchovného, zvažuje se ještě doplnění automatického srovnávacího výpočtu při stanovení starobního důchodu,“ potvrdil Novinkám mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Pokud by podle něj ocenění s rodinným vyměřovacím základem bylo nižší, byla by výše procentní výměry důchodu dorovnána. „Výpočet bude proveden automaticky, nikdo nebude muset o nic žádat,“ doplnil.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se ale operuje ještě s jednou variantou. „Směřuji k tomu, abychom měli nastaveno, že se vypočte jedna i druhá možnost a rodičům bude přiznáno to, co je výhodnější,“ sdělil serveru Seznam Zprávy.

Neustálé změny kritizuje bývalá šéfka resortu Jana Maláčová (SOCDEM), za jejíhož úřadování bylo výchovné uzákoněno. „Proč ten systém tak znepřehledňují? Smyslem výchovného bylo ocenit ty, kdo pečují o děti a mají kvůli tomu nižší výplatu. A teď se zavádí další mechanismy. Kdo tu administrativu spojenou se změnami bude platit?“ konstatovala. Podle ní by se měl zachovat současný systém.

Se zamýšlenými úpravami není spokojen ani sociolog Pavel Rusý, předseda odborové organizace LIBERI, zaměřující se na práva dětí a rodičů.

„Možnost volby mezi rodinným vyměřovacím základem a přiznáním výchovného by na jednu stranu mohla zmírnit negativní dopady reformy na rodiče, zejména pokud by se to týkalo prvního i druhého dítěte. Nic to však nemění na důsledcích navrhovaného řešení. V protikladu s programovým prohlášením vlády dojde ke snížení zásluhovosti na výchově nové generace plátců,“ uvedl Rusý.

Kriticky se k původnímu návrhu staví i další expert na důchody Martin Kohoutek. „Stávající navrhované ocenění za péči v podobě rodinného vyměřovacího základu nejen že pro některé skupiny osob bude méně výhodnější než 500 Kč za dítě, ale pro některé skupiny osob nepřinese navíc vůbec nic. Jen přijdou o 500 Kč za dítě a navíc nic nedostanou, “ řekl a pokračoval:

„Pak tu budeme mít skupiny osob, které za péči oceníme, některé oceníme hůře než teď, a některé neoceníme vůbec. To asi nebyl původní záměr. Jestli to chce MPSV řešit a narovnat, tak to vítám, jen celé to ocenění za péči považuji za příliš složité.“

O případné změně vládní koalice ještě diskutuje. Pokud se na ní shodne, do reformy to zanese pozměňovacími návrhy při projednávání ve Sněmovně.

Její špičky už se ale shodly na jedné změně. A to u automatu, podle něhož se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu. Původně to mělo být až o dva měsíce za rok, nově se počítá s maximálně měsícem.