Mýtné pro kamiony by se mohlo rozšířit i na okresky

Kamiony a autobusy by mohly platit mýtné i na silnicích nižších tříd po roce 2029, v rámci nového mýtného systému, pro jehož dodavatele stát v této době začíná chystat podmínky zadání tendru.

Opatření, které má zabránit objíždění placených úseků, podpořili začátkem roku hejtmani. Podle kritiků by to vedlo k nepřehlednosti a zvýšení nákladů dopravců by se projevilo ve zdražení přepravovaného zboží.

„Pozměňovací návrh na zpoplatnění nestátních pozemních komunikací podal poslanec ODS Stanislav Blaha, my jako ministerstvo dopravy jsme se na jeho zpracování podíleli,“ upřesnila Novinkám mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.

Ve středu poslanci tento pozměňovací návrh při schvalování silničního zákona odsouhlasili. Zákon mimo jiné upravuje fungování nové Inspekce silniční dopravy od léta.

„Výstup z vyjednávání s kraji ukazuje, že mají předběžný zájem na zpoplatnění zhruba tří tisíc kilometrů silnic nižších tříd,“ dodala mluvčí resortu dopravy. Upozornila, že náklady ponesou vlastníci těchto komunikací, tedy kraje. Výše nákladů bude známá až po výběru dodavatele systému elektronického mýtného, tedy nejdřív v roce 2028. Peníze z mýta po odečtení nákladů by šly krajům.

„Návrh vychází z programového prohlášení vlády s cílem omezit objíždění zpoplatněných úseků tranzitní kamionovou dopravou. Ta způsobuje nadměrné zatížení silnic nižších tříd a negativně ovlivňuje životní prostředí a zdraví obyvatel,“ řekl Novinkám poslanec KDU-ČSL Antonín Tesařík.

Poslanec ANO a stínový ministr dopravy Martin Kolovratník ale Novinkám řekl, že hnutí je a bude proti rozšiřování mýta. „Byly by to mimo jiné další náklady pro malé dopravce, zvýšení nákladů pro lidi na venkově a zdražení zboží,“ uvedl.

Dopravu lze podle něj regulovat jinak. „Podle současné legislativy lze omezit tranzit kamionové dopravy na silnicích druhé třídy dopravní značením,“ řekl. V Pardubickém kraji prý dobře funguje i regulace s pomocí vjezdových bran a zúženého profilu. „Navíc takto zásadní rozhodnutí nemá být lepené na poslední chvíli bez vysvětlení poslaneckým přílepkem,“ dodal.

„Pokud to koalice zadá jako podmínku do tendru, tak mi tuto funkcionalitu nevyužijeme. Zůstaneme u mýta na dálnicích a vybraných silnicích první třídy,“ uvedl Kolovratník.

Ani podle předsedy SPD Tomia Okamury nemůže vláda s jejich podporou v rozšíření mýta počítat. „Nepodpoříme žádné nové daně. Zvláště ne teď, když ekonomika stagnuje a všechno zdražuje,“ řekl Novinkám. Připouští, že kamiony jezdící po okreskách jsou skutečný problém, který se ale dá řešit i jinak než pomocí poplatků. Stát by podle něj měl třeba posílit dopravu a mezinárodní tranzit po železnici.

Mezi výrazné zastánce rozšíření mýta patří Středočeský kraj. Krajský radní pro dopravu Petr Borecký upozornil, že například značky zákazu vjezdu kamionů nemůžou být řešením všude, i kvůli místnímu zásobování. S jejich rozmístěním také musí dát souhlas policie.

Mýto by regulovalo dopravní zátěž, a přitom nebylo absolutním zákazem. „Případně by šlo se zákazovými značkami kombinovat,“ uvedl Borecký.

Tvrdí také, že zavedení mýta na silnicích nižších tříd nebude samo o sobě důvodem pro zdražení jízdného v autobusové dopravě. Kraj, který si dopravu objednává, by zvýšené náklady dopravců kompenzoval z příjmů z mýtného. Pro zdražení jízdného jsou ovšem další důvody, třeba investice do vozového parku.

„Dopadlo by to na místní dopravce a firmy, lidé to možná poznají v cenách rohlíků,“ řekl k úvahám o rozšíření mýta mluvčí autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

Upozornil, že sazby mýtného by měly odpovídat nákladům na investice a údržbu komunikací, takže mýtné na dvojkách a trojkách bude nižší než na dálnicích a jedničkách. Pokud by dopravci chtěli objížděním ušetřit, tak ušetří i dál. „Nedává to smysl,“ tvrdí.

V Česku je nyní zpoplatněno zhruba 1600 kilometrů dálnic a 1400 kilometrů silnic první třídy, výběr mýtného se od počátku letoška rozšířil na dalších 125 kilometrů nových komunikací.