Klid před bouří. Nezaměstnanost v EU za únor klesla, pak přišel Covid

Nejnižší nezaměstnanost v EU i nadále vykazovalo Česko, kde si práci hledala dvě procenta populace ve věku 15 až 74 let. Následují Nizozemsko a Polsko se shodnou mírou nezaměstnanosti 2,9 procenta. Čtvrtou nejnižší nezaměstnanost vykazovalo Německo, kde bylo bez práce 3,2 procenta sledované populace.

Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti přetrvávala v Řecku, kde uchazeči o práci tvořili 16,3 procenta populace. Následuje Španělsko s 13,6 procenta a Itálie s 9,7 procenta.

Pokud jde o nezaměstnanost mládeže, v únoru bylo bez práce 2,734 milionu Evropanů do 25 let. To je o 85 tisíc méně než o rok dříve. Celkem 2,258 milionu z těchto uchazečů žije v eurozóně, to je o 56 tisíc méně než před rokem.

Na číslech se zatím neprojevily ekonomické dopady drastických opatření proti šíření nemoci Covid-19. Očekává se, že nezaměstnanost bude růst, respektive že již roste. Podle odhadů Deloitte by se počet nezaměstnaných v Česku mohl do konce roku ztrojnásobit.

Březnový Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI), který zkoumá náladu v českém výrobním sektoru, klesl v Česku za březen na 41,3 bodu z únorových 46,5 bodu.

„Útlum byl nejhorší za více než deset let,” uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler s tím, že respondenti upozorňovali na problémy s dodávkami surovin a s dostupností pracovníků. „Nutnost odstávek vedla také k většímu propouštění. Pokles zaměstnanosti byl v březnu nejprudší od září 2009,” poznamenal Seidler.

Podle ekonoma může být aktuální situace i horší, než naznačují tato data. „Stejně jako v případě dříve zveřejněných indikátorů důvěry platí, že sběr dat nepostihl zejména konec března, kdy se situace v tuzemské ekonomice dále zhoršila, zejména pak z pohledu průmyslu, jelikož se ve druhé polovině měsíce rozhodly odstavit výrobu také největší automobilky,” připomněl Seidler.

Podle odborníka na automobilový průmysl Ferdinanda Dudenhöffera lze očekávat velké problémy v německé výrobě automobilů. Hrozí podle jeho slov, že zanikne kolem 100 tisíc pracovních míst. To by mohly následně pocítit i české podniky, které do Německa vyvážejí nebo tam dodávají součástky.

S trhem práce koronavirová krize silně hýbe také v USA. O podporu v nezaměstnanosti tam za jeden jediný týden požádalo rekordních 3,3 milionu lidí. Jde o velmi prudký nárůst počtu žadatelů, o týden dříve bylo nových žádostí 281 tisíc.

Dosud Američané evidovali nejvyšší počet nových žádostí v jednom týdnu 695 tisíc v říjnu 1982. V době světové finanční krize v roce 2009 byl nejvyšší počet žadatelů v jednom týdnu 665 tisíc.