Článek
Pokud vlastník pozemku podá námitku proti vyvlastnění, bude mít odkladný účinek. Pokud by ale namítal pouze proti stanovené ceně, pak už odklad nebude. Proces stanovení náhrady se tak může podle ministra řešit samostatně. Stát by mohl ročně touto změnou zákona ušetřit miliardy korun.
Novela například mění způsob stanovení výše náhrady za vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Novela by tak měla zabránit tomu, aby stát vykupoval pozemky za nepřiměřeně vysoké ceny.
Zákon počítá i s tím, že vyvlastněním nezaniknou žádná nájemní práva bez ohledu na to, co je předmětem nájmu. Zástavní a podzástavní právo mají podle návrhu nadále zaniknout jen v případě, že se vyvlastněním odnímá vlastnické právo k pozemkům a stavbám, na kterých váznou.