Článek
Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, přijala vláda na svém zasedání 18. prosince 2013.
Česko se při vstupu do Evropské unie zavázalo podnikat kroky k tomu, aby bylo na přistoupení k eurozóně co nejdříve připraveno. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti.
Podle ekonomických analytiků toto rozhodnutí odpovídá jak ekonomické realitě, tak současné náladě občanů vůči euru. Tato společná měna není, vzhledem k problémům eurozóny, skepsi a nedůvěry Nečasovy vlády k euru a euroskeptickému postojí bývalého českého prezidenta Václava Klause mezi českými občany v současnosti zrovna nejpopulárnější.
V Čechách se spíše ze společné měny stal pro sedmdesát procent občanů určitý strašák a symbol ekonomických problémů. Velký počet českých firem však v eurech již obchoduje, a to i mezi sebou. Výhody eura, přes všechny problémy spojené s jeho zavedením, oceňují lidé bohatší, s vyšším vzděláním. Lidé s nižším vzděláním a řešící ekonomické problémy se především obávají, že by zavedení eura zvýšilo ceny.
Mezi experty se hovoří, že země by mohla být pro přijetí eura připravena nejdříve kolem roku 2019 až 2020.
Co všechno neplníme
Z hlediska plnění formálních požadavků pro přijetí eura (tzv. Maastrichtská kritéria) se ČR přibližuje stavu, kdy bude plnit všechna kritéria s výjimkou kurzového, uvádí zpráva. ČR v současnosti plní kritérium cenové stability a kritérium konvergence úrokových sazeb.
Podle Českého statistického úřadu Česká republika ale nesplnila dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura. Česko nesplnilo kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížené sazby daně z přidané hodnoty a země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP).
Letos by ale podle dosavadních informací měla obě kritéria splnit. Případné neplnění maastrichtských kritérií ale v současnosti nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Deficit veřejných rozpočtů kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí činil 4,43 procenta HDP. Pro rok 2013 ale již MF počítá s jeho poklesem pod požadovaná tři procenta HDP. V případě veřejného dluhu, který spadá rovněž pod udržitelnost veřejných financí, ČR požadavky EU dlouhodobě splňuje. Dluh byl 46,16 procenta HDP, EU požaduje dodržet 60procentní hranici.
Unie je přísnější
Evropská unie na základě zkušeností s přijímáním společné měny v současné době trvá na tom, aby byla nejen plněna kritéria pro přijetí společné měny, ale aby jednotlivé země byly dlouhodobě schopny tato kritéria bez problémů udržet.
To znamená, že země by měla zastavit především trend stále rostoucího zadlužení, který každý rok zvyšuje zejména rozpočtový deficit, pohybující se kolem sta miliard korun. Cílovým stavem je vyrovnané hospodaření státu. Česko by mělo současně posílit pružnost českého trhu práce.
Situace na finančních trzích se sice v posledním roce zklidnila, stále však přetrvává nejistota spojená s dluhovými problémy řady zemí eurozóny, což nejsou vhodné podmínky pro brzké přijetí eura v ČR, uvádí dále společná zpráva ČNB a ministerstva financí.
Navíc v reakci na dluhovou krizi v některých zemích eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují náklady na přijetí eura. Současná a zejména pak projektovaná budoucí podoba rámce fungování eurozóny se stále více vzdaluje od stavu, kdy ČR vstupovala do EU a kdy se zavázala přijmout euro.