Článek
Velmi diskutovanou otázkou v poslední době je, jak na aktuální vývoj na trhu mají reagovat spotřebitelé, pokud vůbec nějak. Zákaznická centra v posledních dnech zaznamenávají nápor. Kvůli situaci na trhu s energiemi se na ně obracejí nejen vlastní klienti, ale také zákazníci konkurenčních společností.
„Aktuálně je na reakci ohledně roku 2022 pozdě. Kdo odebírá elektřinu od velkých dodavatelů, což je postaveno na odpovědnosti a dlouhodobém zajištění, by neměl mít se zdražením zásadní problém,“ uvedl na dotaz Novinek Šnobr.
„Otázkou už nyní bude, jak a zda se zajistit na roky 2023-24. Na to bych asi počkal až do situace, kdy bude po bouři (forwardový kontrakt na rok 2022 pomine), tedy na začátek roku 2022. Nyní by se totiž mohlo stát, že si někdo zafixuje cenu plynu a elektřiny na zbytečně vysoké úrovni (cena na rok 2022), a to i když kontrakty na roky 2023 a 2024 jsou o desítky procent níže,“ napsal Šnobr Novinkám.
Německo stálo letos dvakrát na okraji blackoutu
„Tak či onak energetickou nirvánu v podobě extrémně nízkých cen elektřiny a plynu už jsme tu měli, a to mezi roky 2015 a 2019. Teď si budeme muset zvykat na to, že ceny průběžně porostou a za rok či dva zakotví na nové výrazně vyšší úrovni,“ dodal Šnobr.
Jak dlouho bude aktuálně velké zdražování energií trvat, je podle Šnobra v tuto chvíli už velmi těžké odhadovat. „Ceny energií (elektřiny i plynu) na rok 2022 už jsou v čistě spekulativním pásmu. Je to způsobeno strachem z nedostatku plynu před zimou (nízký stav zásobníků). To může, ale nemusí nastat. Ceny plynu i elektřiny na další roky jsou o poznání níže,“ upřesnil.
Podle Šnobra přitom časem tyto faktory zmizí. „Otázkou je, kolik zkrachuje obchodníků a kolik firem to obrovské zdražení dostane do potíží. Spokojeni nebudou ani drobní spotřebitelé,“ zamýšlí se.
Tarify kopírující ceny energií na burze? Pouze pokud se nebojíte rizika, říká ekonom
Stejně tak je podle Šnobra těžké předpovědět, zda a kdy dojde k případnému poklesu cen. „Aktuálně už se neobchodují zásadní objemy, jde spíše o zoufalé pokusy koupit cokoli,“ uvedl. Příkladem podle něj je, že největší výrobce elektřiny v Česku prodal k 30. červnu 7 procent očekávané produkce svých elektráren za průměrnou cenu 50 eur za megawatthodinu.
„Nakonec se tato průměrná cena zvedne k 60 eurům za megawatthodinu, ale to není žádná tragédie proti aktuální ceně nad 150 eur za megawatthodinu,“ dodal.
