Článek
Před čtyřmi lety ČEZ zrušil tendr na dostavbu dvou bloků Temelína, protože od státu nedostal garance výkupních cen. Investici označil za příliš rizikovou vzhledem k vývoji cen elektřiny na trhu, které tehdy klesaly.
Sedmdesát procent akcií ČEZ vlastní stát přes ministerstvo financí. Ačkoli se stavbou nových jaderných bloků počítá státní jaderná koncepce, politici s rozhodnutím ohledně případného zapojení státu nespěchali, což kritizoval například svaz průmyslu.
Dostavba jaderné elektrárny je za současných podmínek vysoce nerentabilní projekt
Věci se teď mají ale dát do pohybu. V květnu pracovní skupina složená ze zástupců ČEZ a státních úředníků výboru pro jadernou energetiku předloží varianty financování stavby nových bloků. Podrobnosti zatím nejsou známé, ale firma prozradila, že mezi nimi je i možnost dělení ČEZ na jadernou a nejadernou část. V té jaderné by stát mohl získat sto procent a nemusel by brát ohled na menšinové akcionáře.
Vláda by mohla hlasovat už v létě
Ministerstvo průmyslu a obchodu si nechá pro tyto varianty zpracovat oponenturu od poradenské firmy PwC. V dubnu smlouvu zveřejnilo v rejstříku smluv. Výsledky očekává už v květnu, aby vláda mohla o financování rozhodnout v dalších měsících, ideálně už v červenci, řekla Novinkám mluvčí MPO Štěpánka Filipová.
„Je pravdou, že PwC ČR bude v květnu posuzovat doporučení investorského modelu možné stavby nového jaderného bloku v ČR. Samotné zveřejnění této analýzy však bude záležet na samotném ministerstvu. Analýza bude obsahovat informace, které ve výsledku možná budou podléhat utajení. Tudíž je otázkou, zda ministerstvo bude chtít analýzu zveřejnit a v jakém rozsahu. Předmětem zprávy za PwC bude oponentura analýzy vybraných investorských modelů výstavby nových jaderných bloků a zpřesnění jejich financování,“ uvedla za PwC Tereza Pavézková.
Nové jaderné bloky budou v budoucnu potřeba nejdříve v jaderné elektrárně Dukovany, jejíž první blok byl spuštěn do provozu už v roce 1985.
Není správná doba, tvrdí Šnobr
Podle zástupce části menšinových akcionářů a ekonoma Michala Šnobra by bylo nejlepší s rozhodnutím počkat. „Čím déle se bude rozhodnutí odkládat, tím vlastně pro ČR lépe. Správná doba prostě ještě nenazrála, ba naopak. Stále více se ukazuje, že zrušení tendru na dostavbu Temelína nás v konečném důsledku zachránilo a podobně vnímám i současné posouvání rozhodnutí v čase ohledně dostavby Dukovan. Pochybnosti visí jak nad technologií, správným načasováním ale i v otázce alternativních řešení a vývoje energetiky v EU,“ řekl Novinkám Šnobr.
Dostavba jaderné elektrárny zvoleného typu je podle něj za současných podmínek vysoce nerentabilní projekt a těžko se na tom cokoli změní i do budoucna. Prokazují to projekty rozestavěné i připravované kdekoli v rozvinutých ekonomikách, kde se kladou mimořádné nároky na bezpečnost, tj. Francie, Finsko, Velká Británie, USA.
Jaderná elektrárna Temelín vyrobila v loňském roce nejvíce elektřiny za svou historii.
„Pokud by se například Česko chovalo jako státy, kde jsou v provozu jaderné elektrárny např. Francie, Švédsko ale i USA, pak by mělo veškeré úsilí ohledně Dukovan směřovat k maximálnímu prodloužení životnosti této elektrárny a to na 60 let jako v těchto jmenovaných zemích tzn. do roku 2045-47,“ dodal. Tvrdí, že minimálně na příštích dvacet let má Česko produkci elektřiny zabezpečenou.
Proti dalším odkladům se ale v březnu ozval Svaz průmyslu a dopravy ČR
„Vláda musí rozhodnout co nejdříve o investičním modelu, zahájit výběrové řízení a také zajistit, aby se na dodávkách podílely subjekty z ČR. Nemůžeme dále čekat a narušovat stabilitu dodávek v budoucnu,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Uhelné elektrárny budou postupně dosluhovat, závislost na těch plynových není strategicky výhodná kvůli velkému podílu dovozu plynu z Ruska. Česko nyní elektřinu vyváží, v budoucnu by případně mohlo nedostatek řešit dovozem. Je otázkou, zda prodloužení životnosti jaderných elektráren na 60 let v budoucnu nenarazí na ekologické předpisy EU. Proti jaderné energii jsou v EU například Německo a Rakousko, ale i další země.
„O prodloužení životnosti většiny stávajících jaderných elektráren na 60 let v rámci EU nebude primárně žádat ČR, ale to nyní řeší Francie pro většinu svých tuším 56 funkčních jaderných elektráren, ale třeba také protijaderné Švédsko. Pokud to projde ve Francii nebo Švédsku bude tlak Německa či Rakouska vůči Česku dost otupen,“ namítl Šnobr.
