Článek
Státní pomoc pro udržení elektráren v chodu zmiňuje novela energetického zákona zvaná Lex OZE III, kterou předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu a nyní je ve Sněmovně. Resort navrhl systém takzvaných kapacitních plateb, kdy by stát platil uhelným firmám provozní náklady a přiměřený zisk. „Vítám, že to do novely vsunuli,“ řekl Novinkám analytik Gavor.
Stálo by to podle něj ale nemálo peněz. „Na zachování provozu klíčových elektrárenských a teplárenských zdrojů by byly potřeba nižší jednotky miliard korun ročně,“ podotkl. Třeba Sokolovská uhelná odhadla, že by své dva zdroje potřebovala podpořit částkou až 800 milionů korun ročně.
Stát může podporu poskytovat jedině po souhlasu od Evropské komise. Ten podle Gavora zřejmě nezíská, přesto vidí způsob, jak problém obejít. „Mohlo by to mít formu takzvané podpůrné služby, která zajišťuje provozování elektrizační soustavy,“ uvedl.
Tím by se ovšem podpora záložních zdrojů stala součástí regulované části ceny elektřiny pro zákazníky, kteří by zachování provozu v elektrárnách částečně platili ze svého. Nejednalo by se ale o horentní částky, spíš o desítky korun ročně.
Nemá to budoucnost. Kotle na uhlí by měli vyměnit všichni, plánuje ministerstvo
Času není dost
Ministerstvo průmyslu a obchodu teď podle mluvčí Miluše Trefancové připravuje analýzy různých scénářů předčasného ukončení provozu uhelných zdrojů a jejich dopadu na českou energetiku.
„Z hlediska plánování odchodu od uhlí se situace v energetice v posledních letech výrazně proměnila. Zatímco dřívější plány vycházely z předpokladu, že využívání uhlí bude ekonomicky výhodné a termín odchodu si sami vybereme, nyní jsme v situaci, kdy kvůli ceně emisní povolenky a klesajícím velkoobchodním cenám elektřiny přestává být využívání uhlí ziskové,“ popsala.
Na základě analýzy chce pak resort zákonem stanovit konkrétní datum odchodu od uhlí a na základě dat stanovit, zda by Česku hrozil nedostatek elektřiny či tepla, v jakém měřítku a kdy. „Následně, bude-li potřeba, můžeme připravit vhodný nástroj veřejné podpory,“ doplnila Trefancová.
Souhlas s kapacitními platbami si od Evropské komise už před lety vyjednaly Polsko a Německo, Česká republika ale ne. A teď je podle Gavora šance jen malá.
„Je velmi nepravděpodobné, že by Česku několik let poté, co si to sousední státy vyjednaly za příznivější atmosféry, byla schválena žádost na kapacitní platby pro uhlí. Je to prakticky nemožné,“ prohlásil.
Připomněl přitom žádost o notifikaci podpory společné výroby elektřiny a tepla, kterou Česko získalo tento týden. „Ta se projednávala přes dva roky. Vzhledem k hrozbám společnosti Sev.En Pavla Tykače, že její uhelné elektrárny skončí po příští topné sezóně, je vyloučeno, že by do té doby byla žádost pro Komisi zpracována, a ještě k tomu kladně vyřízena,“ doplnil.
Tykač prohlásil, že se kvůli zhoršující se ekonomice začal připravovat na ukončení provozu elektráren Počerady a Chvaletice příští rok.
Pravděpodobnost získání souhlasu je nízká i podle analytika Capitalinked Radima Dohnala. „Česko nemá u Evropské komise dojednány kapacitní platby. Myslím, že je to částečně škoda a částečně příležitost to dojednat znovu a lépe. V současné době se zdá, že je vyloučeno mít kapacitní platby pro uhelné zdroje, ale mělo by být možné je získat pro plynové či ještě snadněji pro zdroje na biomasu či bioplyn. A právě tam bychom měli naše úsilí směřovat,“ řekl.
Předseda Hospodářského výboru Sněmovny Ivan Adamec (ODS), který je zpravodajem novely, varoval před hrozícím nedostatkem elektřiny. „Uhlí končí, ale je otázka kdy. Nemůžeme si dovolit vypnout stabilní zdroje, aniž bychom za ně měli náhradu. A tou rozhodně nejsou obnovitelné zdroje závislé na počasí,“ sdělil Novinkám.
Nesmí se podle něj stát, abychom měli nedostatek elektřiny. „Protože ten problém bude v celé Evropě. A když přestane svítit nebo foukat, tak proud nebude nikde. Když ho bude nedostatek, zvedne se cena natolik, že celý trh zdeformuje,“ varoval Adamec.