Kde najít 80 miliard navíc na obranu. Jde to přes daně i úspory, shodují se ekonomové

Stát má přitom letos hospodařit se schodkem 241 miliard korun a státní dluh loni vzrostl už na 3,365 bilionu Kč.

Česko a celá Evropa teď ovšem podle Daniela Münicha z think-tanku IDEA musí reagovat na to, že bezpečnostní situace v Evropě i ve světě se dramaticky zhoršila.

„Současná úroveň obranných výdajů Česka je nedostatečná. V minulosti jsme dlouhodobě podfinancovávali obranu, a proto je nyní třeba rychleji dohnat ztracený čas. Jako schůdné a žádoucí vidím výrazně vyšší meziroční nárůst než pouhých 0,2 procenta HDP avizovaných premiérem Fialou,“ řekl.

Navýšení obranných výdajů na tři procenta HDP si podle Münicha vyžádá dodatečných až 90 miliard ročně. „To lze, při potřebě rychlé akce, pokrýt třemi základními způsoby přibližně po třetinách. Za prvé, zvýšením rozpočtového deficitu – Česko si v době zvýšeného ohrožení v zájmu bezpečnosti může a musí dovolit dočasně zvýšit zadlužení,“ prohlásil.

Dále je podle něj třeba omezovat výdaje. „To znamená plošné škrty ve všech státních výdajích s výjimkou školství, vědy a obrany,“ uvedl.

Třetím krokem, který žádné vládě popularitu nepřinese, by mělo být zvýšení některých daní. „Zavedení spotřební daně na tiché víno by znamenalo výnos tři až pět miliard,“ konstatoval ekonom. Zvýšit by se podle něj mohla i daň z příjmů, stále by přitom mohla být nižší než před zrušením takzvané superhrubé mzdy, kdy efektivní zdanění většiny zaměstnanců kleslo z 20,1 procenta na 15 procent.

„Zvýšení by se mohlo týkat i daně z nemovitostí, která u nás zůstává nejnižší v OECD. Byl bych i pro další a přísnější přehodnocení daňových výjimek,“ dodal Münich.

Podle ekonoma PAQ Research Jakuba Komárka se nabízí i automatická valorizace spotřebních daní. „Další možností je zrušit výjimku pro realizované zisky z investičních bytů či efektivně reformovat režim paušální daně pro vysokopříjmové živnostníky. Větší úsilí lze vyvinout také v oblasti omezení přenášení zisků mezinárodních firem do zahraničí,“ řekl.

Navrhuje také aktivní politiku státu v oblasti neřestí, jako je tabák či alkohol, a ušetřit tak hlavně ve zdravotnictví nebo omezit daňovou podporu hypoték. „Ta totiž stojí ročně více než deset miliard a ve zvyšování dostupnosti bydlení nepomáhá,“ dodal Komárek.

Premiér Fiala minulý týden označil za realistické zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, přičemž dosažení tří procent HDP je podle něj záležitostí několika let. Česko má letos vydat na obranu asi 160 miliard korun odpovídajících dvěma procentům HDP podle spojeneckého závazku v rámci NATO. Jedno procento navíc by tak znamenalo zhruba 240 miliard.

Podle dřívějších vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), jehož reakci se nyní Novinkám nepodařilo získat, by během několika let mohly výdaje na obranu vzrůst až ke 3,5 procenta HDP. Stanjura ovšem zatím jen obecně mluvil například o přesunu prostředků určených na dekarbonizaci.

Podle bývalého ministra financí a ekonoma z Unicorn Vysoké školy Pavla Mertlíka by se výše obranných výdajů měla odvozovat od věcných záměrů. „Tedy od akvizičních plánů a plánů na personální vybavení armády, její velikost a strukturu. Zda jsou ona tři procenta dostatečná, je tedy spíš otázka pro vojenské a bezpečnostní odborníky než pro ekonomy,“ podotkl.

Dodal přitom, že nejefektivnější cestou pro Česko a další země EU ale v dané situaci je společné evropské financování na základě společného obranného plánování.

Další bývalý ministr financí Jiří Rusnok je přesvědčen o tom, že pokud bude opravdu politická vůle zvýšit výdaje na obranu během krátkého času o zhruba 80 miliard, bez zásadní restrukturalizace státního rozpočtu jak na příjmové, tak i na výdajové straně se to neobejde.

„V takovém případě by to nesporně vyžadovalo zvýšit příjmy z daní. V reálné politické praxi většinou tyto zásadní fiskální změny probíhají tak, že se obvykle zvýší téměř veškeré daně. Asi bychom se museli vrátit k dani z příjmů fyzických osob a provést výraznou revizi jejího snížení v rámci rušení superhrubé mzdy. Určitě by byly ve hře i daně nepřímé, tedy DPH a spotřební daně. Ale tím by to asi neskončilo. Stálé platí, že máme v mezinárodním srovnání velmi nízké majetkové daně,“ řekl Rusnok Novinkám.

To, že v krajním případě by stát mohl přistoupit k opětovnému zvýšení daně z příjmu fyzických osob a navrácení jejího výběru zpět na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, si myslí i ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Rusnok zdůraznil, že razantní posílení obrany bude vyžadovat výrazné změny ve fungování celého jejího systému. „Počínaje zajištěním lidských kapacit včetně otázky případného obnovení nějaké formy povinné vojenské služby přes vývoj zbraňových systémů až po logistiku a takzvané týlové zabezpečení, včetně reaktivace něčeho jako civilní obrana,“ dodal.

„Peníze na obranu a bezpečnost jsou prioritou, protože bezpečnost je vlastně hlavní funkcí státu. Klidně na dluh, ale odpovědně. Nejde totiž jen o balík peněz, ale také o jejich účelné vynaložení,“ poznamenal analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Připomněl, že průmysl, a zvlášť výroba zbraní, byla v Evropě v posledních desetiletích vytlačována na okraj jako nevhodná či skoro neetická, takže dostupných výrobních kapacit na starém kontinentě už moc nezbývá. „Nemluvě o tom, že v řadě oblastí produkce zbraní už ani EU není technicky soběstačná. Výsledkem předchozího tažení za krásný svět tak bude, že si prostředky na obranu budeme muset pořizovat v Asii,“ konstatoval.

Ekonomové poukazují také na to, jak dlouho může trvat, než se například továrna na munici či zbraně v Evropě vůbec postaví. Získat pro její výstavbu nejrůznější povolení včetně třeba vlivu na životní prostředí totiž podle nynější běžné praxe může trvat i několik let.

Premiér Fiala už před časem v souvislosti s posilováním výdajů na obranu zmiňoval také možnost využití evropského fondu obnovy či zisků ze zmrazeného ruského majetku. To by ovšem nejdříve předpokládalo dohodu v rámci EU.