Článek
ČTÚ od začátku platnosti novely obdržel dosud bezmála 800 stížností na nevyžádaná marketingová volání. Dlouhou dobu ale žádná z nich neskončila potrestáním. Mluvčí úřadu Tereza Meravá už dříve uvedla, že řešení jednotlivých případů komplikuje řada okolností, jako například nekompletní stížnosti podavatelů nebo vychytralost telešmejdů, kteří volají z anonymních předplacených karet nebo ze zahraničí.
Na konci minulého roku už ale na první pokutu došlo. „V závěru roku byla jednomu subjektu pro spáchání přestupku spočívajícího v obtěžování marketingovou reklamou uložena pokuta ve výši 420 000 Kč za 21 dílčích útoků (volání). Rozhodnutí není pravomocné, proto k řízení nebudeme zatím uvádět žádné bližší podrobnosti,“ sdělila Novinkám Meravá.
Nejvyšší možná pokuta, již ČTÚ může za porušení zákona udělit, je 50 milionů korun nebo částka do výše 10 procent z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období.
Mluvčí úřadu dále dodala, že mnoho stížností směřuje na stejné subjekty, u kterých už kontroly, zdali nedošlo k porušení zákona, běží. „Ve velkém procentu případů zjišťujeme přeprodej jednoho telefonního čísla přes několik poskytovatelů služeb elektronických komunikací až ke konečnému uživateli a je nutné prokázat, kdo skutečně volal. Velmi často nás naznačené řetězení zavádí k zahraničním subjektům,“ řekla Meravá.
Pokuty i za nesoučinnost při kontrole
Úřad udělil ještě další dvě, rovněž zatím nepravomocné pokuty. V obou případech však bylo prohřeškem neposkytnutí informace o telefonním čísle a neposkytnutí součinnosti při kontrole, nikoliv nevyžádané marketingové volání.
K této věci Meravá už v listopadu Novinkám řekla, že ČTÚ vede s jedním z operátorů správní řízení.
Novela zákona o elektronických komunikacích platí od 1. ledna 2022, nicméně do praxe definitivně vešla o půl roku později. Do té doby ještě platilo půlroční přechodné období, aby měly firmy čas na to, přizpůsobit se novým pravidlům, ze kterých vyplývá, že se automaticky předpokládá, že spotřebitele marketingové hovory obtěžují a nemá o ně zájem, a pokud nedá předem výslovný souhlas, nemůže být telešmejdy kontaktován.
Do konce roku 2021 byla praxe opačná: firmy mohly volat s nabídkami a oslovovat kohokoliv, pokud dotyčný neměl v registru operátora uložený výslovný nesouhlas.
Stížností na telešmejdy přibývá. Často ale nebývají kompletní, tvrdí úřad
