Článek
Česko patří spolu s Nizozemskem k zemím Unie, kde je podobným rizikům vystavena nejmenší část obyvatelstva. Rizika chudoby a vyloučení ale loni mírně vzrostla.
Nyní je jimi ohroženo 15,4 procenta obyvatel, tedy asi 1,6 miliónu lidí. Je to o desetinu procenta a o deset tisíc lidí více než loni. Těžké hmotné deprivaci čelí celkem 685 tisíc z nich, tedy 6,6 procenta lidí.
To je více než ve většině západní Evropy včetně Španělska. Pro srovnání: ve Švédsku či Lucembursku jí čelí 1,3 procenta obyvatel.
Lidé postižení hmotnou deprivací nemají prostředky na úhradu ve čtyřech nebo více z devíti sledovaných oblastí. K nim patří včasné platby nájmů, hypoték a účtů za služby, dostatečné topení v příbytku, disponování prostředky na nečekané výdaje, možnost zajistit si ročně aspoň týdenní pobyt mimo domov, dále maso, ryby či jiné zdroje bílkovin v jídelníčku alespoň každý druhý den, ale také vlastnictví auta, pračky, telefonu či barevné televize.
Dalších více než 900 tisíc Čechů, kteří jsou „jen“ ohroženi chudobou a vyloučením, má použitelný příjem na úrovni 60 procent celonárodního mediánu. To je taková výše příjmu, kdy je stejný počet lidí s platem nad a pod touto veličinou.
| V Unii čelí těmto rizikům 24,8 procenta obyvatel (asi 125 miliónů lidí). Je to o 1,1 procenta více než před pěti lety. |
|---|
| Nejvíce je ohroženo Bulharsko (48 procent obyvatel), Rumunsko (42 procent) a Lotyšsko (37 procent). |
| Nejnižší je podíl ohrožených v Nizozemsku (15 procent) a v ČR (15,4 procenta), přičemž v naší zemi toto číslo loni vzrostlo a Nizozemsku naopak viditelně kleslo. |
| Těžké hmotné deprivaci ale v ČR čelí více lidí než třeba v krizí stíhaném Španělsku. |