Každý Čech ročně vyhodí v průměru přes devadesát kilo potravin

Téměř polovina veřejnosti, konkrétně 49 procent, přitom považuje plýtvání potravinami za velký problém, a tento podíl v posledních letech roste. Pro porovnání, v roce 2016 si totéž myslelo jen 34 procent lidí.

Na jednu stranu Češi zmiňují, že díky omezení plýtvání potravinami by mohli pomoci nejen životnímu prostředí, ale také ušetřit. V praxi se jim ale omezit vyhazování jídla moc nedaří.

Podle sociologů zvládají nevyhazovat potraviny většinou jenom velmi chudé domácnosti, v nichž je o jídlo nouze. Méně ho vyhazují také starší lidé, kteří se naučili s potravinami hospodařit a nakupovat přiměřeně. Naopak jídlem víc plýtvají mladí lidé, i přes jejich obecně ekologické smýšlení.

V průzkumu centra při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, který proběhl letos v květnu, téměř dvě třetiny tázaných uvedlo, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje deset procent.

Takřka pětina vyhazuje deset až 25 procent potravin, dvě procenta lidí pak dokonce mezi čtvrtinou a polovinou pořízených potravin.

Naopak jen 15 procent respondentů tvrdilo, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny.

Přes určité výkyvy v posledních letech je od roku 2016 trend plýtvání potravin zhoršující. Před osmi lety se k nevyhazování potravin hlásilo 24 procent lidí.

Mezi nejčastější důvody nespotřebování potravin uváděné těmi, kdo nějaké jídlo vyhazují, patří přebytky v podobě odkrojků, zkažení potraviny a projití jejího data spotřeby. Poměrně časté jsou i důvody spojené s nadměrným množstvím potravin – zapomene se na ně, uvaří se příliš mnoho, nakoupí se zbytečně mnoho, naloží se na talíř příliš velká porce.

Případně během přípravy jídla dojde „k nehodě“, pod čímž se dá představit třeba připálení nebo vysypání připravovaného pokrmu.

Téměř dvě pětiny lidí věří, že by se dalo vyhnout vyhození „spíše menšiny“ z vyplýtvaných potravin, další desetina pak tvrdí, že se nedá vyhnout žádnému nebo téměř žádnému množství z vyhozených potravin a že nemohou svůj potravinový odpad eliminovat.

„O tom, že by se dalo vyhnout asi polovině produkovaného potravinového odpadu, je přesvědčena čtvrtina veřejnosti a skoro pětina připouští, že je v jejich silách vyhnout se většině odpadu. Pět procent uvedlo, že by se mohlo vyhnout všemu nebo téměř všemu potravinovému odpadu,“ shrnula další závěry studie výzkumnice Naděžda Čadová.

Detailnější analýza ukázala, že deklarované množství vyhozených potravin poměrně výrazně souvisí s věkem. Konkrétně ve dvou mladších věkových kategoriích 15 až 29 let a 30 až 44 let jen o málo více než dvacetina respondentů uváděla, že nic nevyhodí. Mezi lidmi nad 65 let věku to ale byla téměř třetina.