Hlavní obsah

Kauza ztracených miliard: Razie v kancelářích Wirecardu a v domě bývalého šéfa firmy

Novinky, bož

Státní zastupitelství v Mnichově ve středu nechalo prohledat kanceláře německého poskytovatele platebních služeb Wirecard a také soukromý dům bývalého šéfa firmy Markuse Brauna. Uvedl to server listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Společnost vyhlásila insolvenci kvůli kauze „ztracených“ 1,9 miliardy eur (51 miliard korun).

Foto: Lisi Niesner, Reuters

Logo Wirecard v rakouské Vídni

Článek

Středeční razie v kancelářích Wirecardu se účastnilo 12 vyšetřovatelů a také 33 policistů a odborníků na IT z policejního prezidia v Mnichově.

Policisté a vyšetřovatelé zajišťovali důkazy pro vyšetřování možného trestného činu manipulace s trhem a poskytování nesprávných informací investorům, sdělilo médiím státní zastupitelství.

Pád Wirecardu zablokoval i karty Čechů

Ekonomika

Oba obvinění v kauze – Braun a bývalý provozní ředitel společnosti Jan Marsalek – jsou rakouští občané. Zásahu proto asistovali i rakouští policisté. Zároveň došlo k prohlídkám na dvou místech v Rakousku.

Kauza odstartovala v červnu, když auditoři ze společnosti Ernst & Young oznámili, že nemohou najít téměř dvě miliardy eur v rozvaze Wirecardu. Tyto peníze měla mít společnost podle rozvahy na dvou účtech v Asii, společnost ale později přiznala, že tyto peníze zřejmě nikdy neexistovaly.

Viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis minulý týden požádal finančního regulátora Evropské unie (EU), aby prověřil postup německého regulátora Bafin v této věci.

Kauza „ztracených“ miliard nebývale bobtná. Brusel prověří roli německého úřadu

Ekonomika

Braun v reakci na skandál již dříve odstoupil z čela společnosti. Minulé pondělí ho zadrželo státní zastupitelství v Mnichově, ale o den později byl propuštěn na kauci ve výši pěti milionů eur (134 milionů korun).

Marsalek, jehož by mnichovští vyšetřovatelé rovněž rádi zadrželi, měl podle mediálních informací v posledních dnech navštívit Filipíny a odtud odletět do Číny.

Manipulace s trhem a klamání akcionářů se oba manažeři měli dopustit, když dostatečně a včas neinformovali o nesrovnalostech v auditu finančních výsledků. Společnosti kotované na burze mají povinnost podobné informace neprodleně zveřejňovat.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám