Článek
Viceprezident komise Valdis Dombrovskis pro Financial Times uvedl, že unijnímu finančnímu regulátorovi pošle žádost, aby postup Bafinu prověřil.
„Požádáme Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (Esma), aby vyšetřil, zda došlo v rámci dohledu k nějakému selhání, a pokud ano, aby určil možný další postup,“ uvedl Dombrovskis s tím, že Esma bude mít na odpověď čas do poloviny července.
Ekonomický deník Handelsblatt upozornil na to, že o nesrovnalostech v platební rozvaze Wirecardu zřejmě Bafin věděl již na konci ledna 2019, kdy ho na to upozornil whistleblower. Šéf Bafinu tuto informaci tento týden potvrdil.
Bafin v roce 2019 na dva měsíce zakázal prodej krátkodobě držených (short selling) akcií Wirecardu. O dva měsíce později podal trestní oznámení na dva novináře Financial Times, kteří na základě informací tohoto whistleblowera psali o možném podvodu v účetnictví dceřiné společnosti Wirecard v Singapuru.
Šéf Bafinu Felix Hufeld se již dříve nechal slyšet, že aféra je „pro Německo ostuda“. „Plně a zcela přijímám veřejnou kritiku,“ dodal.
Kauza odstartovala, když minulý týden auditoři ze společnosti Ernst & Young oznámili, že nemohou najít téměř dvě miliardy eur v rozvaze Wirecardu. Tyto peníze měla mít společnost podle rozvahy na dvou účtech v Asii.
V reakci na skandál minulý pátek rezignoval dosavadní šéf společnosti Markus Braun. Toho navíc v pondělí zadrželo státní zastupitelství v Mnichově, ale byl o den později propuštěn na kauci ve výši pěti milionů eur (133,9 milionu korun).
Státní zástupci Brauna další manažery společnosti vyšetřují kvůli podezření z manipulace s trhem a z klamání akcionářů. Toho se měli dopustit, když dostatečně a včas neinformovali o nesrovnalostech v auditu finančních výsledků. Společnosti kótované na burze mají povinnost podobné informace neprodleně zveřejňovat.
Bývalý provozní ředitel společnosti Jan Marsalek, jehož by mnichovští vyšetřovatelé rovněž rádi zadrželi, měl podle mediálních informací v posledních dnech navštívit Filipíny a odtud odletět do Číny.
