Článek
Firma se odvolává na dohodu o vzájemné ochraně investic mezi Českem a Německem. Fischerova společnost státu nabídla mimosoudní vyrovnání. Zástupci České republiky to však odmítli.
„Z podkladů, které máme k dispozici, se domníváme, že právní pozice České republiky je silná. Proto jsme také zamítli žádost o mimosoudní vyrovnání,“ uvedla ředitelka odboru Mezinárodní právní služby Marie Talašová.
Fischerova AMF se už dříve soudila u českých soudů o 334 miliónů korun jako náhradu ušlého nájemného za dvě letadla společnosti Fischer Air.
Letadla chátrala léta
Dva Fischerovy Boeingy 737 pětapadesát měsíců chátraly na ruzyňském letišti. Ke konci na nich museli pracovat technici, aby byla letadla schopna letu.
Letadla nakonec v roce 2010 v dražbě získala americká společnost AerSale. Prodejní cena strojů přesáhla částku dva milióny dolarů (zhruba 50 miliónů korun), což byl zlomek původní hodnoty.
Dvě letadla získala společnost Fischer Air v dubnu 1997. První komerční let se uskutečnil na lince Praha–Palma de Mallorka. Po krachu firmy se o letadla vedly roky soudní spory. Nárok si na ně činili jak konkurzní správci Fischerova majetku, tak jeho německá firma AMF.
Dlouholeté spory s Komárkem
Problémy Fischerových společností sahají až do roku 2003, kdy Obvodní soud v Praze vyhlásil exekuci na majetek společností Fischer, s.r.o. a Fischer Air.
Do exekuce se dostal i majetek Václava Fischera jako fyzické osoby.
Následně Fischerovu cestovní kancelář ovládla K Capital Group podnikatele Karla Komárka, která později navýšením kapitálu Fischera připravila o jakýkoliv vliv na chod společnosti. Navýšení kapitálu Fischer neúspěšně napadl u soudu.
V roce 2005 v důsledku sporů s Komárkem uvalil Městský soud v Praze konkurz na Fischerův majetek. V roce 2008 konkurz zrušil Nejvyšší soud s tím, že do konkurzu Fischera poslal již dříve soud v Německu. Soud v Hamburku pohledávky Komárkových firem zamítl.
Fischer zároveň vyhrál v soudním sporu o používání jeho jména v názvu společnosti. Později cestovní kanceláři Fischer přesto udělil souhlas jméno i nadále používat.
Česko čelí 13 arbitrážím za 10 miliard
Česko v současnosti čelí dalším dvanácti mezinárodním arbitrážím, jejichž nároky přesahují celkem sedm miliard korun.
Sedm arbitráží se týká investic do obnovitelných zdrojů energie. Dosud bylo podle údajů ministerstva financí proti Česku ukončeno dvacet arbitráží.
Probíhající arbitráže proti ČR | ||
---|---|---|
Jméno žalobce | V čem podle investora spočívalo porušení závazků ČR | Žalovaná částka |
Skupina firem podnikajících v oblasti solárních elektráren | Legislativní změny v oblasti obnovitelných zdrojů energie | cca 3 mld. Kč |
Anglia Auto Accessories Limited | Údajná pochybení českých soudů při výkonu rozhodčího nálezu | cca 40 mil. Kč |
I. P. Busta a J. P. Busta | Údajná pochybení Policie ČR a českých soudů při procesu zajištění a předání žalobcova majetku | cca 177 mil. Kč |
A11Y Ltd | Údajně nedostatečná výše příspěvků na pomůcky pro nevidomé a zrakově postižené | cca 565 mil. Kč |
WNC Factoring Ltd. | Údajné pochybení České republiky-ministerstva financí v procesu privatizace společnosti Škodaexport a.s. | cca 90 mil. USD |
WCV Capital Ventures Cyprus Limited, Channel Crossings Limited | Rušení některých povolení k provozování videoloterijních terminálů | cca 1 mld. Kč |
zdroj: Ministerstvo financí ČR |
Celkem čtrnáct arbitráží skončilo pro stát úspěšně, tři spory byly ukončeny narovnáním a tři arbitráže Česko prohrálo.
Nejnákladnější arbitráží byl pro český stát spor se společností CME ohledně investice do televize Nova. Stát v roce 2003 musel firmě zaplatit 10,6 miliardy korun.