Článek
Nová směrnice, kterou EU schválila v květnu a vstoupit v platnost má v roce 2027, vyžaduje od velkých společností působících v Unii kontrolovat, zda jejich dodavatelské řetězce nevyužívají nucenou práci nebo neškodí životnímu prostředí.
Při porušení směrnice pak hrozí společnostem pokuty až do pěti procent jejich globálního obratu, uvedla agentura Reuters. Podle katarského ministra energetiky Kaabího je kontrola u všech dodavatelů nereálná a pokuty by v jejich případě byly obrovské.
„Pokud přijdu o pět procent svých vygenerovaných tržeb proto, že obchoduji s Evropou, nebudu s Evropou obchodovat. Neblafuji,“ řekl Kaabí FT.
Pět procent celkových příjmů pro společnost QatarEnergy, která je druhým největším vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, podle ministra zároveň znamená pět procent celkových příjmů katarského státu. „To jsou peníze lidí, a o takové peníze přijít nemůžu – nikdo by nepřipustil ztrátu takového množství peněz,“ uvedl ministr.
Evropská unie by měla směrnici přezkoumat
Saad Al-Kaabí je zároveň výkonným ředitelem státní společnosti QatarEnergy. EU by podle něj měla směrnici „důkladně přezkoumat“.
EU přijala zmíněnou směrnici letos v květnu. Je součástí širšího souboru požadavků, jejichž cílem je sladit fungování velkých společností s unijním cílem dosáhnout do roku 2050 čistých, nulových emisí. Vymáhat se je chystá od roku 2027.
Co se týká nucené práce, Katar – ale i řada dalších arabských zemí Perského zálivu – vzbuzuje kontroverze dlouhodobě svým tzv. sponzorským systémem. Jde o povinné vázání zahraničních pracovníků na jednoho zaměstnavatele (arabsky kafála, dosl. adopce), který se stává jejich „sponzorem“, zajišťuje jim víza a právní postavení.
V praxi tento systém často vede ke krutému vykořisťování dělníků zejména z Indie, Srí Lanky, Filipín či Nepálu, kterým je zabaven cestovní pas a jsou nuceni dřít v nepřijatelných podmínkách. O tomto tématu se hovořilo nejčastěji v souvislosti s pořádáním fotbalového mistrovství světa v roce 2022. Podle listu Guardian zemřelo při práci na projektech spojených se šampionátem až 6500 dělníků.
Poté, co se Evropa rozhodla snížit závislost na ruském zemním plynu, se důležitost Kataru jako dodavatele této energetické suroviny zvýšila. V roce 2023 činil podíl dodávek plynu z Kataru 5,3 procenta celkového importu, uvádí Evropská komise. Nejvíce plynu odebírá EU z Norska, USA a zemí severní Afriky. Významným dodavatelem je i Velká Británie.
Kaabí v rozhovoru také poznamenal , že nemá obavy ze slibu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit strop na vývoz LNG. Katar se ve vývozu LNG snaží hrát větší roli v Asii a v Evropě, zatímco mu roste konkurence ze strany Spojených států. Do roku 2027 plánuje rozšířit svou zkapalňovací kapacitu na 142 z nynějších 77 milionů tun ročně.
Shell a Katar podepsaly na 27 let smlouvu o dodávkách LNG do Nizozemska
