Karty versus hotovost. Lidé stále častěji chodí bez peněz

V gastronomickém sektoru v současnosti akceptuje platební karty 67 procent podniků, což je meziročně o 13 procent více, ukazují data Dotykačky, která v Česku poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích.

„Nárůsty vidíme dlouhodobě z měsíce na měsíc. V lednu to bylo 64 procent, loni v červnu 54 procent. Platby kartou jsou tedy jasně na vzestupu. Lidé jsou zvyklí stále častěji chodit bez hotovosti, většina platí mobilem a do podniků, které jim tohle neumožňují, zkrátka vůbec nepůjdou,“ řekl Novinkám ředitel společnosti Petr Menclík.

Ještě vyšší procento podniků akceptujících karty eviduje Dotykačka v menších obchodech, ať už jde o večerky, či specializované prodejny (cyklistika, květinářství, textil, chovatelské potřeby apod.). Karty aktuálně přijímá 74 procent menších a středních maloobchodů, což je o 12 procent více než loni v červnu.

Některé podniky přesto nadále lpí pouze na placení v hotovosti a zákazníky, kteří jsou zvyklí na většině míst platit kartou, na to začaly upozorňovat, aby nedocházelo k nedorozuměním při placení zboží. Mladí lidé totiž často automaticky předpokládají, že podnik karty bere.

Přesvědčit se o tom mohou návštěvníci různých letních kempů nebo některých festivalů. Ostatně sociálními sítěmi před pár dny proběhly fotografie zachycující dlouhé fronty před bankomatem na hudebním festivalu Beats for Love v Ostravě. Přitom například organizátoři Colours of Ostrava se letos vydali přesně opačnou cestou a uvnitř areálu se bude platit pouze kartou.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka se nabízejí dvě vysvětlení, proč některé podniky odmítají bezhotovostní platby. „Tím prvním je snaha ušetřit na poplatcích, což se mi ovšem moc nezdá. Při dnešním konkurenčním boji jsou náklady na bezhotovostní platby nízké a v podstatě prodejci šetří čas a nakonec i peníze. Druhým důvodem by mohl být zájem nedávat vše do účetnictví, když už tu nemáme povinné EET. Hotovostní platby jsou obecně hůře vystopovatelné, a proto s koncem EET mohly opět nabývat na oblibě,“ sdělil Novinkám.

EET tak bylo podle Dufka pro oblast restaurací, hotelů a dalších služeb, kde se točí velké peníze, vhodným nástrojem. „Rozhodně ne pro malíře pokojů, ale určitě pro hospodu,“ konstatoval.

Menclík poukazuje na další faktor, který může v celé problematice hrát podstatnou roli, a to je sezónnost. „V létě je nejvíce vidět procento podniků, které karty neakceptují. Jsou to především sezónní provozy, které otevírají právě jen v létě a často je provozuje starší generace, která si s novými technologiemi nerozumí,“ řekl.

I v tomto segmentu však podle něj dochází k postupnému obratu. Staré podniky zanikají a místo nich vznikají nové, které vede mladší generace, jež vyrůstala s mobilem v ruce, a tak je bezhotovostním platbám logicky více nakloněna.

Někteří restauratéři často obhajují svůj postoj nepřijímat karty tím, že nemusí platit žádné poplatky za provoz terminálů. Jak už ovšem Dufek zmínil, náklady na bezhotovostní platby jsou nízké. Do karet podnikům v tomhle směru hraje i vysoká inflace, takže náklady na poplatky mohou snadněji schovat do vyšších marží.

„Poplatky se u nás pohybují nejčastěji v rozsahu 0,6 % - 1 % v závislosti na objemu transakcí a zahrnují i zapůjčení platebního terminálu. Klienti s nadstandardními objemy plateb kartou mohou dosáhnout i na nižší procentuální poplatek, který je potom sjednáván individuálně,“ řekl Menclík.

A z čeho se poplatky skládají? „Celkový poplatek závisí především na druhu karty (debetní/kreditní, spotřebitelská/firemní) a vydávající bance (česká, EU, mimoevropská). Tyto parametry ovlivňují poplatky účtované kartovými asociacemi VISA a Mastercard a také poplatek vydavatelské bance,“ vysvětlil.

Novinky požádaly Dotykačku o modelový příklad: Jaká částka při platbě kartou ve výši 200 Kč bude podniku stržena, když se sečtou veškeré poplatky? Odpovědí bylo, že pokud by se vzaly v úvahu všechny výše zmíněné faktory (platba českou debetní kartou Mastercard k osobnímu účtu), tak by poplatek činil zhruba 2,90 Kč, neboli 1,45 procenta. V případě vyšších plateb je procento ještě nižší, například u 1000 Kč by to bylo 9,82 Kč, tedy méně než jedno procento.

Dalším častým argumentem hospod je, že při platbě kartou přicházejí o spropitné, které se v takovém případě musí danit. Menclík ale oponuje tím, že data naopak ukazují na to, že při platbě kartou bývají lidé štědřejší a často dávají 10 procent, zatímco u klasické hotovosti se spropitné obecně pohybuje do pěti procent. „Při celkovém počtu transakcí už je to opravdu vysoké číslo. Podniky si tak navzdory mírnému poplatku vydělají podstatně víc,“ dodal.