Kapacita pod tlakem stavěných terminálů LNG není využita. Dovozy do Evropy loni klesly

„Ta v minulých letech docela významně klesala nejen v Česku, ale i jinde v Evropě,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Nicméně pětinový pokles dovozu byl podle něj překvapením.

„Když vezmeme v potaz, pod jakým tlakem probíhala výstavba LNG terminálů v minulých letech, tak se možná ukazuje, že v tomto ohledu Evropa až moc šlápla na plyn. Současná kapacita terminálů není optimálně využita,“ prohlásil Gavor. Poukázal na to, že v některých regionech terminály pracují na polovinu kapacity.

LNG dováží i Česko. Nakupuje ho ČEZ, který má v plovoucím terminálu na zkapalněný zemní plyn v nizozemském Eemshavenu od září 2022 na pět let rezervovánu roční kapacitu odpovídající třem miliardám kubíků plynu ročně.

To by vzhledem k poklesu spotřeby země v posledních dvou letech na loňských 6,8 miliardy kubíků pokrylo asi 40 procent českých potřeb.

„Za dva roky svého fungování terminál přijal 45 lodí s plynem určeným pro Českou republiku, které přepravily ekvivalent čtyř miliard metrů krychlových plynu,“ řekl Novinkám mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Loni v červnu společnost informovala, že do té doby přijal 37 lodí s nákladem odpovídajícím 3,4 miliardy kubíků. Z toho vyplývalo, že od té doby využil dalších osm tankerů.

I z údajů ČEZ tak plyne, že zasmluvněné kapacity LNG od září 2022 do září 2024 využil z necelých 70 procent.

Podle zprávy, kterou k využití LNG v Evropě vydal americký výzkumný institut IEEFA, klesly nejvíce dovozy do Velké Británie, a to téměř o polovinu.

Využití zemního plynu podle Gavora ale v následujících letech v Evropě poroste i v souvislosti s výstavbou plynových elektráren, které mají přechodně nahradit ty stávající uhelné. A měly by to zajistit zejména dodávky LNG. Plynovody z Ruska totiž od ledna do Evropy už žádný plyn neteče.

Podle The Guardian se mají evropské kapacity pro dovoz LNG mezi lety 2021 a 2030 navýšit o 60 procent, zejména v Německu, Nizozemsku, Itálii, Francii, Belgii, Řecku, Finsku, Polsku a Chorvatsku.

Právě v Německu má ČEZ od roku 2027 v nově budovaném pevninském terminálu ve Stade zasmluvněny dodávky LNG odpovídající dvěma miliardám kubíků zemního plynu ročně.

Obchodníci mohli v poslední době s nákupy LNG váhat i kvůli vysokým cenám. Ten ke konci roku zdražoval a od ledna po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy prudce podražil o desítky procent nad 50 eur (1250 Kč) za megawatthodinu. Od té doby ale jeho cena zase klesá.

„Teď sledují situaci na Ukrajině. Spekulují, že by s případným urovnáním horké fáze konfliktu mohlo dojít i k uvolnění hospodářských sankcí,“ prohlásil Gavor.

V některých evropských zemích včetně Německa se podle něj začíná nesměle hovořit o tom, že by dříve zmiňovaný definitivní odchod od ruského plynu nakonec nemusel nastat.