Článek
Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy s kompresorovou turbínou.
Minulý týden také začala pravidelná údržba plynovodu. Trvat má do 21. července. Část evropských politiků se obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.
Evropu čeká těžká zima. Hrozí energie na příděl, varuje šéf Shellu
Německo je silně závislé na dodávkách energie z Ruska. Zastavení toku plynovodem Nord Stream 1 by zhatilo plán země naplnit zásobníky na zimu a prohloubilo plynovou krizi, která si vyžádala vládní mimořádná opatření a vysoké účty pro spotřebitele.
Turbína se stala také předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev vyzval Kanadu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení porušuje sankce uvalené na Moskvu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli řekl kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, že Ukrajinci nikdy nepřijmou rozhodnutí Kanady vrátit turbínu pro ruský plynovod, její předání Německu podle něj znamená porušení sankcí.
Zastavení plynu bude chtít nová pravidla
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Německé úřady ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení jeho provozu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.