Článek
„Takovýto zásah považujeme za zcela nesystémový. To jsou věci, které mají fungovat desítky let a není možné je měnit po půl roce poslaneckým návrhem,“ uvedl na tiskové konferenci po zasedání vlády premiér Jiří Rusnok, podle něhož je k takovéto zásadní změně znamenající úpravu sociálního zabezpečení nutné najít širší politickou shodu.
O návrhu nyní rozhodne Parlament. Rusnok už dříve naznačil, že jeho kabinet Kalouskův návrh nepodpoří. Podle něj může druhý pilíř reformy úspěšně plnit svoji funkci jen tehdy, pokud bude zajištěno, aby peníze v něm uložené byly skutečně využity na výplatu důchodů.
„Návrh na to, že si to někdo po pěti letech vybere, to je návrh na - promiňte mi to slovo - rozfrcání státních financí. To rozhodně podporovat nebudeme,“ uvedl k tomu Rusnok začátkem července.
Vstoupit by znovu mohli i lidé nad 35 let
Kalousek také navrhl zvýšit věk pro vstup do druhého pilíře, a to z 35 na 40 let. Lidé nad 40 let by navíc měli dostat možnost zapojit se do něj ještě celý příští rok. Pro občany mladší 35 let se možnost vstupu do druhého pilíře zavřela koncem června. Lákání předchozí vlády a penzijních fondů vyslyšelo pouze necelých 80 tisíc lidí, od začátku prázdnin je pak zájem o důchodové spoření mizivý.
Od letošního ledna je možné přesměrovat do penzijních fondů tři procentní body z odvodů na sociální pojištění (z prvního důchodového pilíře) s podmínkou, že člověk k tomu přidá další dvě procenta ze svého příjmu.
Podle Rusnoka, který sedm let šéfoval Asociaci penzijních fondů ČR, by stát kvůli Kalouskem navrhovaným změnám také musel někde najít další peníze, řádově až miliardy korun. Reformu penzí pak kritizuje i současný ministr financí Jan Fischer, podle kterého „byla špatně propagována“. Společně s Rusnokem se shodují na tom, že výraznější změny by měla řešit až další politická vláda.
Kalousek: Stanovisko vlády není podstatné
Kalouska nechalo nesouhlasné stanovisko vlády klidným. „Vzhledem k tomu, že vláda nemá ve Sněmovně jeden jediný hlas, tak její stanovisko není vůbec podstatné. O svém návrhu budu jednat s politickými kluby v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Tedy s institucemi, které o tom na rozdíl od vlády budou rozhodovat,“ řekl Právu Kalousek.
„Odmítnutí tohoto čistě věcného a pozitivního návrhu je rozhodnutím politickým, které vnímám pouze jako vzdor minulé vládní koalici,“ nechal se slyšet i spolupředkladatel novely, nezařazený poslanec Radim Vysloužil.
Rozhodnutí vlády naopak přivítala ČSSD. „Přivítal jsem také premiérovo zdůvodnění, které bylo prakticky totožné s argumenty, které jsem dával na začátku července já. Po fiasku penzijní reformy Nečasovy vlády je zřejmé, že je potřeba dosáhnout široké politické i odborné shody,“ řekl Právu stínový ministr práce a sociálních věcí Roman Sklenák.
Systém, který je nastavován na desetiletí dopředu, ani podle něj nelze měnit prostřednictvím pouhého poslaneckého návrhu. To, že by se z druhého pilíře mohlo nově vystoupit, je podle Sklenáka navíc proti smyslu penzijní reformy, jak jej bývalý koaliční kabinet deklaroval. Tedy proti snaze další peníze do penzijního systému nejen získat, ale je tam i za účelem pozdější výplaty důchodů udržet.
Další navrhované změny
Lidé by podle Kalouskova návrhu měli mít možnost vystoupit z 2. pilíře po pěti letech s tím, že opětovný vstup by už nebyl možný.
Zrušena by také měla být podmínka 35 let důchodového pojištění, která je nutná pro vznik nároku na výplatu důchodu z druhého pilíře. Nově by stačilo jen dosažení důchodového věku.
Další novinkou pro zatraktivnění druhého pilíře, který by se podle novely měl od ledna znovu otevřít pro tzv. Husákovy děti, by mělo být i to, že by se dědic po účastníkovi 2. pilíře mohl rozhodnout, jak mu budou naspořené peníze vyplaceny - jestli si zděděné prostředky nechá převést do svého druhého pilíře, nebo si je nechá vyplatit v hotovosti.
Vedle doživotní renty a penze na dvacet let má být možné sjednat si i rentu na kratší dobu, konkrétně na 15 let. Všechny tyto změny by měly platit pro všechny účastníky, tj. pro současné i pro budoucí.
