Kalousek: Trumpova cla by mohla poslat do recese celou EU

„Myslím si, že by desetiprocentní plošná cla by na EU měla dopad docela fatální a měla by potenciál poslat do recese celou Unii,“ prohlásil Kalousek.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že ekonomický růst by kvůli americkým clům mohl českou ekonomiku zpomalit asi o půl procenta. A to hlavně kvůli tomu, že tuzemské firmy jsou navázány na Německo, které do USA hodně vyváží.

„Půl procenta se mi zdá velmi málo,“ komentoval to Kalousek.

Poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská naopak odhadla, že uvalení desetiprocentních cel na vybrané zboží by letos zpomalilo českou ekonomiku jen o tři desetiny procentního bodu.

Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly ale bude dopad větší.

„Automobilky včetně těch evropských produkují v Mexiku, které teď bude zatíženo pětadvacetiprocentním clem, čtyři miliony aut, které se dováží do USA. A my jsme subdodavatelé těchto automobilek a bude to mít přímý dopad,“ prohlásil.

Stanjura odhaduje letošní růst české ekonomiky na 2,3 procenta, to je ale podle účastníků diskuse příliš optimistické.

„Prognóza růstu o 2,3 procenta je postavená na optimistickém očekávání dobré nálady v domácnostech. Existuje ale mnoho reálných rizik, proč růst může být horší a žádná reálná naděje, že by to mohlo být lepší,“ komentoval odhad letošního HDP Kalousek.

„Růst české ekonomiky bude postaven především na spotřebě domácností a investicích domácností i firem a velkým rizikem je zahraniční poptávka,“ řekla Horská.

Spotřeba domácností podle ní sice neroste moc rychle, ale pro růst existují zdroje, protože inflace bude pod třemi procenty a mzdy mají letos růst o pět až šest procent. Letošní růst ekonomiky odhaduje na 2,1 procenta.

Ještě negativněji to vidí Středula.

„Německo je v recesi a máme tady tisíce německých firem, které jednoznačně přenesou tíhu i na naše subjekty. A co se stane ve chvíli, kdy přijdou cla na EU? Donald Trump říká zcela otevřeně, že Evropa podrazila Spojené státy a že jí to nandá. Nikdo si teď nedokáže představit, jaké budou faktické dopady,“ vyjmenoval.

Růst české ekonomiky ale podle něj bude hluboko pod dvěma procenty.

Za hlavní problémy české i evropské ekonomiky označil Kalousek energie, které jsou podle něj třikrát dražší než v USA, administrativní zátěž a vysoké daně.

Uvedl, že složená daňová kvóta, tedy podíl daní a odvodů na HDP, je v Česku na úrovni 33 procent, v EU asi 40 procent, ale v SA jen 25 procent a v Číně dvacet procent.

„Jak můžeme být jako Evropa konkurenceschopní, když máme třikrát dražší energie a dvakrát větší daně než konkurenti. Je otázka, jak velké si představujeme přerozdělování, abychom udrželi krok s těmi, kteří přerozdělují méně,“ uvedl.

S tím ostře nesouhlasil Středula. „To mi připadá jako blouznění. Kdybychom se dostali na standardní složenou daňovou kvótu v Evropské unii, tak máme přebytek rozpočtu,“ prohlásil.

Co se týče energií, Kalousek a Horská soudí, že se na nízké úrovně z doby před covidem už nevrátí.

„Je třeba posílit sítě, hledat úspory a zajistit energetickou soběstačnost,“ řekla Horská.

Podle Kalouska jsme teď v situaci, kdy Evropská unie přijala Green Deal, ale do toho přišla energetická krize spojená s válkou.

„Myslím, že není možné honit dva zajíce najednou. Je pravděpodobně nezbytné cíle revidovat, protože významnou část cen energií dělají emisní povolenky. Cíle se musí přizpůsobit tomu, že vedle je válka. Tuzemské firmy ale musí vědět, že ceny energií se nikdy nevrátí na úrovně roku 2019,“ řekl.

Za velký problém označil Green Deal i Středula. Politici podle něj zavírají oči před jeho dopady.

„Pamatuji si, že jsme se v lednu 2020, tedy měsíc po přijetí Green Dealu, na tripartitě ptali, jaké budou dopady. Nikdo to nebyl schopen říci. Ani Evropská komise, ani česká vláda. Po tři čtvrtě roce řekli, že by dosažení jeho cílů mohlo pro Českou republiku znamenat asi deset bilionů korun,“ poznamenal šéf odborů. Tuto částku podle něj navýšila inflace v posledních letech.

Připomněl, že státní rozpočet má výši kolem dvou bilionů korun. „To by tedy znamenalo několik státních rozpočtů, i kdyby se nedávaly peníze na nic jiného. Hrajeme vabank a tváříme se, že se nic neděje,“ dodal.