Článek
Podle informací Práva návrh na odložení platnosti zákona podali poslanci Miroslav Kalousek (KDUČSL) a Miloslav Vlček (ČSSD).
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však tento termín rozhodně odmítá. "Původní návrh zákona s tak dlouhým přechodným obdobím rozhodně nepočítal. Pokud by se měla účinnost zákona posunout až k roku 2008, musela by tuto změnu projednat koalice," řekl Právu.
Podle dobře informovaného zdroje by prodloužení doby, během níž si obchodníci musí registrační pokladny pořídit, mohlo zmírnit nejen jejich protesty, ale utlumilo by i nesouhlas s pokladnami v KDU-ČSL a Unii svobody.
Možné posunutí původního harmonogramu zavedení pokladen potvrdil Právu i mluvčí ministra financí Marek Zeman. "Zákon by měl sice platit od poloviny příštího roku, ale obchodníci budou mít přechodné období. Jak dlouhé bude, o tom rozhodne Sněmovna," řekl.
Zákon ve třetím čtení musí ještě definitivně schválit Sněmovna, poté podpořit Senát a podepsat prezident.
Podnikatelé proti pokladnám
Zákon o povinnosti obchodníků v maloobchodě a pohostinství registrovat platby tzv. registrační pokladnou, ale bez fiskální paměti, prošel ještě za éry Špidlova kabinetu tzv. prvním čtením. To vyvolalo nesouhlas odborů, které prosazují tvrdý boj proti šedé ekonomice, jako prostředek, jak posílit příjmy státní pokladny.
Po změně vlády se registrační pokladny opět dostaly do programového prohlášení vlády a byly doplněny povinností mít i tzv. fiskální paměť, která by umožňovala zpětně kontrolovat obrat peněz, které obchodem a pokladnou prošly od doby jejího uvedení do provozu.
Proti povinnosti doplnit registrační pokladnu fiskální pamětí byli především lidovci a unionisté, po složitých jednáních o vládním programu však na základě kompromisu nakonec registrační pokladny s fiskální pamětí do programového prohlášení prošly, když ČSSD ustoupila v otázce rozsahu osob, kterých by se měla týkat majetková přiznání. Fiskální paměť i prodloužení doby nutné pro zavedení registračních pokladen tvořily komplexní pozměňovací návrh ministerstva financí.
S pokladnami s fiskální pamětí nesouhlasí především drobní podnikatelé a ODS, kteří poukazují na to, že pokladny s fiskální paměti zatíží náklady obchodníků. Experti ale poukazují, že nejlevnější pokladna se pohybuje cenově mezi deseti až dvaceti tisíci korunami a náklady na pokladnu je možné si odečíst z daní.
Místopředseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Josef Hanuška pro ČTK řekl, že podle předběžných odhadů se nejnižší náklady na pořízení pohybují kolem 50 000 Kč a další peníze by stál jejich provoz. Jen v síti prodejen spotřebních družstev by se muselo vyměnit 7000 pokladen, což by si vyžádalo investici kolem 350 mil. Kč, což by malé obchody zruinovalo.
Řešení se odkládá
Eventuální odložení účinnosti zákona považuje Českomoravská komora odborových svazů (ČMKOS) za skandální a za nahrávání šedé ekonomice, řekl Právu předseda ČMKOS Milan Štěch.
Projednání zákona ve výborech a ve Sněmovně bylo již několikrát odloženo, protože ani vládní koalice, ani poslanci napříč politickým spektrem nejsou v názoru na něj jednotní. To se projevilo i při projednávání zákona již doplněného o prodloužení lhůty na jejich zavedení v rozpočtovém výboru. Ten na návrh komunistických poslanců odložil dokončení projednání na 10. listopad.
Pro dohled nad používáním registračních pokladem bude třeba vytvořit 500 nových míst pro berní úředníky. Pokladny by však měly zajistit ročně o miliardu vyšší příjmy z daní.
Proti zákonu budou poslanci za ODS. Komunisté jej budou podporovat, pokud budou akceptovány jejich pozměňovací návrhy. Poslancům KSČM se nelíbí ani odložení termínu zavedení pokladen s fiskální pamětí, poslanec Jaroslav Gongol v tom například vidí kalkulaci některých koaličních poslanců s tím, že po volbách v roce 2006 bude nová vláda, která bude mít možnost tento zákon ještě zrušit.