Článek
„Musím ale upřesnit,“ řekl ministr, „že podnětem nebyla veřejnoprávní kontrola ministerstva financí na Úřadu vlády, jak se v některých médiích objevilo. Tato kontrola nebyla mimochodem dosud uzavřena, není tedy podkladem pro trestní oznámení“.
Kauza se týká období českého předsednictví Evropské unie, kdy byl Vondra vicepremiérem Topolánkovy vlády a vedl vládní sekci pro předsednictví Česka Evropské unii.
ČTĚTE TAKÉ: Vondrův úřad dal soukromé firmě bez soutěže zakázku za 766 miliónů |
---|
Kdo vyplatil stamilióny bez soutěže? Nečas ukázal na Nováka, ten na Vondru |
Podle Kalouska „skutečným podnětem k šetření bylo, řečeno právním jazykem, oznámení osoby povinné (to znamená například banky, pojišťovny či podobné finanční instituce), podle zákona o praní špinavých peněz. Osoba povinná oznámila podezřelý převod finančních prostředků analyticko-finančnímu útvaru ministerstva financí.
Útvar obdržel oznámení v říjnu. Několik měsíců probíhalo šetření
„Útvar obdržel oznámení v říjnu. Několik měsíců probíhalo šetření,“ řekl Kalousek Právu. Při ověřování útvar zjistil natolik závažné skutečnosti, že musel nyní on splnit svoji zákonnou oznamovací povinnost.
O podivné zakázce z dob českého předsednictví EU informovalo Právo ve čtvrtek. Podle trestního oznámení, které podle dobře informovaného policejního zdroje leží od minulého týdne na policejním prezidiu, šlo o podivnou zakázku za více než tři čtvrtě miliardy korun přiklepnutou Vondrou vedenou sekcí napřímo, bez veřejné soutěže soukromé firmě Promopro. [celá zpráva]
Zdůvodňovalo se to tehdy možností poskytnutí výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, neboť Promopro prý mělo v oblasti požadovaných služeb exkluzívní postavení a jiné firmy je neměly být schopny zajistit. To se však nijak neprokazovalo a ostatně ani prokázat nešlo, protože Promopro žádné exkluzívní postavení nemělo.
Kdy musí banky prověřovat transakce |
---|
Banky by podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je lidově označován jako zákon proti praní špinavých peněz, měly sledovat, kontrolovat a případně hlásit Finančnímu analytickému útvaru (FAÚ) ministerstva financí transakce nad 15 000 eur (zhruba nad 370 000 Kč.). |
Klienti přitom musí doložit smysl a účel takto vysokých transakcí a původ prostředků v nich použitých. Banka ovšem může prověřit i mnohem menší transakce, pokud je uzná za podezřelé. |
Novela zákona proti praní špinavých peněz, která platí od září 2008, mj. ukládá lidem také povinnost identifikovat se při každé obchodní transakci převyšující částku 1000 eur (necelých 25 000 Kč). Podle dřívějších předpisů musely banky žádat o doklady jen u sum přesahujících 100 000 korun. Údaje o jménu klienta mají finanční instituce schraňovat pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné zpětně dohledat, kdo peníze poslal. |
FAÚ ročně eviduje tisíce podání o podezřelých transakcích, a to převážně z bankovního sektoru. Jak již dříve upozornila ČTK, o jejich vyhodnocení podávají úředníci každý rok zhruba 100 až 150 trestních oznámení. Zdrojem špinavých peněz v ČR jsou podle odborníků nejčastěji daňové úniky, zneužívání informací v obchodním styku a úplatky. |
Zdroj: svj, Právo |