K vyvlastňování malých akcionářů sahá stále více firem

Možnosti ale využívají desítky firem, velkých i malých po celé republice. Podle zákona mohou majitelé, kteří mají ve firmě větší než 90procentní podíl, odkoupit podíl malých akcionářů. Ti musí přistoupit na cenu, kterou určí znalec najatý většinovým vlastníkem.

Na podzim by se ale tento postup mohl změnit. Se změnou zákona by o nabídce rozhodovala Komise pro cenné papíry. A to dokonce i o těch firmách, které nejsou veřejně obchodovatelné.

Velké firmy zákon většinou vítají, malí akcionáři pro ně znamenají zbytečné náklady na provoz, a jejich vliv na fungování je přitom minimální. Často obstrukcemi brání rozhodnutí většinových majitelů.

Sdružení minoritních akcionářů se ale proti zákonu, o němž se dá říci, že je hlavním letním ekonomickým tématem, bouří. Podle předsedy sdružení Karla Staňka připravují ústavní stížnost. Nevadí jim ani tak výše nabídek, jako o samotný fakt, že svůj podíl prodat musejí.

Vadí jim také to, že znalecký posudek dělá firma na objednávku většinového majitele, zavání to tudíž tím, že posudek nemusí být úplně správný. Pokud by ale znalec akcie velmi podhodnotil, vystavuje se sankcím.

V jiných zemích EU je vyvlastňování běžné, ale pouze u firem, které se obchodují na kapitálovém trhu.

Z velkých firem akcie k tzv. squeeze-outu přistoupila Česká pojišťovna, které nabídla výrazně vyšší cenu než byla hodnota akcie na burze, pivovar Inbev vykoupí menšinové vlastníky Staropramenu, malé akcionáře vytěsní i OKD nebo cukrovar Eastern Sugar.

Zákona se rozhodly využít už desítky firem a další svolávají valné hromady, které tento krok včetně nabízené ceny odhlasují. Pokud začne platit novela, po níž bude muset cenu schválit Komise pro cenné papíry, bude o tom, kterým způsobem vytěsnění se řídit, rozhodovat právě termín, kdy byla valná hromada svolána.