Jurečkův návrh na pozdější důchody kritizují demografové

„Princip jsme nastavili tak, abychom každému populačnímu ročníku garantovali, že jeho doba pobytu ve starobním důchodu bude 21,5 roku,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), když posílal návrh penzijní reformy vládě.

„Zjednodušeně každému populačnímu ročníku, který dosáhne padesáti let, řekneme, jaká je doba jeho dožití, a od ní odečteme 21,5 roku,“ upřesnil ministr.

Podle údajů, které jeho úřad prezentoval už dříve, se zruší současný systém, podle něhož se věková hranice měla v roce 2035 zastavit na 65 letech. Teď se bude limit postupně posouvat i daleko za 67 roků.

To, že by bylo zvyšování důchodového věku pro jednotlivé ročníky nerovnoměrné, se nelíbí České demografické společnosti. Experti varovali, že by to znamenalo rozkolísání důchodového věku. Upozornili, že najednou by roli hrály epidemie či jiné události s dopadem na statistiky úmrtnosti.

Mohlo by se tedy stát, že lidem narozeným v jednom roce by se důchodový věk zvedl třeba o dva měsíce, ale hned dalším třem ročníkům po nich vůbec. Podle odborníků hrozí „bezdůvodné rozdíly“ v očekávané průměrné době pobírání důchodu.

„Nejvíc nás zarazilo navázání úpravy na něco, co je strašlivě rozkolísané. Nedává to, co bychom očekávali – stabilní, robustní a předvídatelný systém,“ řekl demograf Petr Mazouch z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Důchodový věk by se také mohl při navázání na očekávanou dobu dožití padesátníků a padesátnic navyšovat rychleji, než jak by se prodlužovala délka života.

Už to, jak ministerstvo spočítalo důchodový věk pro nynější padesátníky, podle propočtů demografů nesedí.

Podle návrhu ministerstva by ročníky 1966 až 1972 měly odcházet do penze ve většině případů v 65 letech a dvou měsících. Jenže podle demografů to znamená, že by lidé narození v letech 1966 a 1967 pobírali penzi průměrně jen zhruba 21,3 roku, tedy o dva měsíce méně, než kolik říká Jurečka.

U ročníků 1968 a 1969 by to sice bylo skoro 21,4 roku, avšak i to je méně.

Pro další ročníky by se doba zase postupně prodlužovala až na více než 21,7 roku u lidí narozených v roce 1972, pak by mírně poklesla.

Demografická společnost doporučuje zvedat důchodový věk od ročníku 1966 každý rok o měsíc. Pro ročníky 1979 až 1983 by se pak věk stanovil podle zprávy o demografickém vývoji v roce 2028.

„Jsem připraven ještě hledat nějakou úpravu navržených parametrů. Ale zásadní je, aby to pak ještě byla důchodová reforma,“ okomentoval to Jurečka. „Aby tady za třicet let nestála vláda, která bude říkat, že nemá peníze a bude muset snižovat důchody nebo zvyšovat daně,“ dodal ministr.

S jeho návrhem nesouhlasí opozice a odbory. „Argumentace, že se bude posouvat věk odchodu do důchodu, protože se zvyšuje věk dožití, je postavená na vodě. Navíc je důležitý i věk dožití ve zdraví,“ řekl před časem stínový ministr práce hnutí ANO Aleš Juchelka.

„Věk dožití ve zdraví je zjišťován na základě dotazníkového šetření. To není statistika, to je průzkum o pocitech lidí,“ reagoval Jurečka.

Ministr také včera představil dvě novinky v penzijní reformě. Lidé pracující v náročných profesích získají nárok na předčasný důchod, aniž by se jim krátil. Týká se to třeba hutníků, kamnářů, zedníků, svářečů, sklářů, dlaždičů, dřevorubců či seřizovačů obráběcích strojů, ale také některých zdravotních sester či pečovatelek v domovech pro seniory.

Celkem se jedná o všechny profese v takzvané čtvrté rizikové kategorii a vedle nich zaměstnání ve třetí kategorii, jež jsou vystavena extrémnímu chladu, teplu, vibraci a celkové velké fyzické zátěži.

Týká se to zhruba 119 tisíc lidí. Ti budou moci chodit do penze až o pět let dříve. Zaměstnavatelé by za ně měli platit o pět procent vyšší sociální odvody.

Podle návrhu také budou pracující důchodci odvádět o 6,5 procenta nižší pojistné, ale už se jim nebude dále navyšovat penze za další odpracované roky.