Jurečka: Zvýšení věku pro důchod je nutnost

Nejviditelnějším prvkem penzijní reformy je růst důchodového věku nad současnou stanovenou hranici 65 let. Je nutné, aby se dále zvyšoval?

Je to jedno z důležitých opatření proto, že se dožíváme vyššího věku a že se ještě vyššího věku dožívat budeme.

Postupný nárůst věku dožití je v posledních deseti nebo dvaceti letech poměrně výrazný. A nejnovější demografická prognóza říká, že ještě poroste díky rozvoji medicíny, ale i pracovního prostředí. Zátěž, ve které pracovali naši rodiče a prarodiče, se v mnoha oborech výrazně snížila, protože jsou modernější technologie.

Pak je tady druhý důvod, proč to posunujeme. Na trh práce totiž přicházíme výrazně později. Před třiceti lety pracovala skoro polovina lidí do dvaceti let věku. Nyní je to šest procent. A jestliže mladý člověk přichází na pracovní trh zhruba o čtyři roky později než jeho rodiče, tak na to musíme kvůli finanční stabilitě důchodového systému reagovat tímto nástrojem. Mimochodem, jen navazujeme na současný stav.

Jak to?

Za posledních třicet let se už důchodový věk posunul z nějakých šedesáti let, u žen s více dětmi dokonce z nějakých 53 nebo 54, k hranici 65 let. Je to kontinuální proces a my na něj jen navazujeme posunutím o dva roky na 67 let. Tohoto stropu se dosáhne v roce 2056.

Podle původní verze měl být nárůst výraznější, ale nakonec ho chcete pozměňovacím návrhem zpomalit ze dvou na jeden měsíc ročně. Jak jste k tomu dospěli?

Vnímali jsme, co přinesl návrh České demografické společnosti. Původně se počítalo s tím, že růst bude o dva měsíce a bude navázán na průměrných 21,5 roku strávených v důchodu pro každou generaci. To se jevilo z hlediska výpočtu složitější. Společnost přišla s jednodušším návrhem, ať je to o jeden měsíc za rok.

Navíc jsme dopočítali nejaktuálnější demografické prognózy a sečetli jsme všechna opatření, která přináší současná důchodová reforma, i ta, která se provedla loni a předloni. A vyšlo nám, že si tuto změnu můžeme dovolit.

Přináší sice státu oproti původní verzi ztrátu zhruba 0,3 až 0,4 procenta HDP ročně, ale není to něco, co by výrazně oslabilo cíl reformy. Tedy stabilizaci systému.

Takže jsem si řekli, že k tomu můžeme přistoupit, protože vnímáme, že hranice věku pro odchod do důchodu je společensky citlivá. A jako politici vážíme na miskách vah zodpovědnost za veřejný rozpočet do budoucna a zároveň společenský konsenzus.

K reformě byla předložena řada pozměňovacích návrhů, často i z pera koalice. Nešlo ji připravit tak, aby se neupravovala až ve Sněmovně?

Myslím si, že to je naprosto v pořádku. Jasně jsem to i avizoval. Opakovaně jsem říkal, že ještě do druhého sněmovního čtení je možné o reformě jednat a provést případné úpravy.

Pokud se na ty pozměňovací návrhy podíváte, tak vidíte, že dvanáct opatření penzijní reformy nijak zásadně nemění. Upravují výchovné a rodinný vyměřovací základ a zmírňují ve prospěch lidí tempo zvyšování věku odchodu do důchodu. Takže dokonce poroste pomaleji, než rostl v minulých třiceti letech.

Největší rozruch vyvolal pozměňovací návrh poslanců za ODS a TOP 09, kteří chtějí zvýhodněné předčasné penze pro náročné profese jen na nejrizikovější kategorii povolání a vynechat lidi z třetí kategorie. Takže by to namísto zhruba 120 tisíc bylo pouze 15 tisíc lidí. S tím souhlasíte?

Upozorňuji, že původně také měli zaměstnavatelé u části profesí třetí kategorie rizik, kteří pozměňovacím návrhem z reformy vypadnou, platit o pět procentních bodů vyšší sociální pojištění. Výměnou za to měli tito zaměstnanci chodit do předčasné penze bez krácení.

Podle dohody předsedů poslaneckých klubů ale budou tuto částku poukazovat na individuální účty zaměstnanců v penzijním spoření nebo v dlouhodobém investičním produktu DIP. A s tím jsem ochoten souhlasit.

Těm lidem to dává do určité míry ještě větší svobodu v tom, že budou moci s těmito penězi pracovat. Anebo i jejich pozůstalí v nejhorším případě úmrtí. Což u státního pilíře kromě vdovského a vdoveckého důchodu stát nabídnout neumí.

Jak to má konkrétně fungovat? To budou zaměstnavatelé příspěvky posílat na současné penzijní spoření anebo DIP, nebo na nějaké zaměstnanecké penzijní fondy?

To je něco, co musí dořešit konkrétní pracovní skupina. Dovedu si představit, že by to byl příspěvek ze strany zaměstnavatele, který by byl povinně navázán na konkrétní náročnou pracovní pozici. A jestli by šel přímo na produkt třetího pilíře v rámci penzijního připojištění, anebo na nějaký produkt v rámci DIP, to by se podle mého názoru nemělo omezovat.

Oba ty produkty mají podporu státu, navíc to lidem umožňuje nějakou míru vlastního rozhodování. Budou to moci využít na lepší zabezpečení důchodů nebo na předdůchod, který se platí z jejich naspořených peněz a nesnižuje budoucí starobní penzi.

Stihne se to legislativně připravit? Přece jenom, volby jsou už za necelý rok.

Jestli má dohoda platit, musí se to stihnout.

Údajně to byl v koalici výměnný obchod. Totiž, že jste ve věci ustoupili výměnou za mírnější úpravy v oblasti výchovného a také za pomalejší růst odchodu do důchodu, s čímž neměly souhlasit ODS a TOP 09. Je to tak?

Ne, takto to neberu. Pro nás na konci srpna bylo důležité, že se podařilo vyjednat klíčovou lidoveckou prioritu. A tou bylo to, aby výchovné ve výši pět set korun měsíčně k penzi za každé vychované dítě zůstalo a plynule k tomu se připojil rodinný vyměřovací základ, který oceňuje nejenom výchovu dětí, ale vlastně poprvé i zásluhu za péči o nemohoucí nebo nemocnou osobu blízkou, tedy manžele, manželky, děti, rodiče, prarodiče.

Dnes totiž o ně desetitisíce lidí pečují dlouhé roky a vůbec za to oceněni nejsou, naopak to snižuje jejich budoucí důchod.

Proti pozměňovacímu návrhu o předčasných penzích pro náročné profese se vyjadřovali i někteří koaliční poslanci včetně z vaší strany. Hrozili, že když návrh projde, nepodpoří celou reformu. Nebojíte se, že navzdory dohodě nakonec reformu neodhlasujete?

U tak klíčové změny, jako je důchodová reforma, jsou samozřejmě emoce. Jednání jsou složitá, takže se hraje do posledního míčku a momentu. To je u těchto témat obvyklé. Ale věřím tomu, že v příštích dnech reforma projde. Potřebujeme ji, přináší řadu opravdu dobrých věcí.

Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové je schéma, které dohoda přináší, naivní. Poukazuje mimo jiné, že počet lidí, kteří si dobrovolně spoří na důchod, poklesl a u DIP velká část populace ani neví, co to je. Navíc si nízkopříjmoví spoří malé částky, protože na víc nemají. Jak byste to chtěli případně podpořit?

Chtěl bych připomenout, že ve třetím pilíři je možné – a je to důležité u mladých lidí – spořit také jen s příspěvkem zaměstnavatele a vlastní příspěvek přidat, až se finanční situace rodiny zlepší. A my jsme také podporu třetího pilíře, částky příspěvku státu, navýšili.

Zároveň se snažíme zvyšovat edukaci. Lidé si přes web České správy sociálního zabezpečení mohou ověřit, jaký bude jejich budoucí důchod. Takže mohou vidět, jestli jim to bude stačit.

Je nutné trvale edukovat, aby se lidé už v mladším a středním věku zabývali tím, jestli je potřeba, aby měli DIP nebo penzijní spoření. DIP má výhodu v podobě šance na vyšší zhodnocení vkladu.

Penzijní připojištění bohužel – a to už nezvládneme v tomto volebním období napravit – nepřináší často v dlouhodobém horizontu větší efekt. Osvěta tedy musí být lepší, stát to musí podporovat třeba daňově, ale jinak platí, že je osobní zodpovědností lidí, jestli si spoří, nebo ne.

Od července se sice celkově státní příspěvek u spoření zvýšil, ale u vyšších částek. U těch nižších zmizel nebo se snížil. Přitom pro ženu, která se sama stará o dvě děti a dostává nízké alimenty, je pětistovka na spoření měsíčně hodně. Nepoškodilo to spíše nízkopříjmové skupiny?

Když se podíváme, jak byla stanovena původní částka a vliv inflace, tak zvýšení hranice pro výplatu podpor na 500 korun tomu odpovídá.

Nechci utíkat z otázky, ale když už se zmiňuje výživné, tak v novele občanského zákoníku měníme přístup soudu k jeho stanovování. Je v mnoha případech abnormálně nízké a nedává prostor pro adekvátní podmínky a finanční podporu pro zajištění výchovy a vzdělání dětí.

My na ministerstvu práce budeme dodávat soudům relevantní údaje o tom, jaký mají lidé v daném kraji na dané pozici výdělek, a od toho se bude odvíjet objektivně stanovené výživné včetně toho, že by už soudci měli také stanovovat výživné s valorizací podle růstu věku dítěte. Můj cíl je, aby se samoživitelky a samoživitelé nedostávali do složitých sociálních situací proto, že je nevhodně a neférově stanoveno výživné.

Také jste v rámci různých vystoupení k reformě sliboval, že budete motivovat seniory, aby zůstávali déle na pracovním trhu. Jak jste v tom daleko?

V reformě je klíčová změna pro pracující důchodce, kdy jim snížíme jejich odvodové zatížení. Kdo je ve starobní penzi a pracuje, nebude platit svůj odvod na důchodové pojištění. Tudíž každý měsíc bude mít na výplatě v čistém, kdybych to vzal u průměrného výdělku, skoro o tři tisíce korun navíc.

Navíc nebudeme už zatěžovat správu sociálního zabezpečení neustálými propočty, které v průměru zvyšovaly u těchto pracujících penzistů důchod jednou za rok o zhruba 80 korun měsíčně. Přijde mi to jako daleko více motivující.

A k tomu běží podpory pro zaměstnavatele, pokud lidem od 55 let věku umožní zkrácený úvazek.

Co bude po reformě s výchovným?

Všem, kteří ho již mají, se bude vyplácet do konce jejich života. Ti, kdo do penze teprve odejdou, si nechají spočítat, jestli pro ně bude výhodnější výchovné, nebo nově zaváděný rodinný vyměřovací základ, v němž se počítají odvody v době péče o děti během rodičovské podle celorepublikové průměrné mzdy.

Ten rodinný vyměřovací základ se mimochodem nově použije i pro lidi, kteří dlouhodobě pečují o nemocného člena rodiny.

Starší lidé, ale i ti, kdo se po dlouhé době péče o rodinného příslušníka vracejí na trh práce, se často potýkají s nezájmem zaměstnavatelů. Raději odcházejí do předčasného důchodu. Jak je podpořit, když předčasný důchod je nevýhodný?

U pečujících upravíme ještě jednu věc. Když nyní přestanou o někoho pečovat a přijdou na úřad práce, mají směšnou podporu v nezaměstnanosti. A my ji u nich při úpravě podpor výrazně zvýšíme.

Současně se samozřejmě na úřadech práce snažíme soustředit na podporu lidí starších 55 let nejen obecně z hlediska rekvalifikací, ale i digitálního vzdělávání, protože pro ně představují počítačové znalosti často velkou bariéru.

A pak bych zmínil ještě jednu věc. Firmy si začínají uvědomovat, že se mění demografické prostředí, že ubývá mladých a že zaměstnanci ve věku nad padesát let jsou spolehliví, srdcaři, nevadí jim brát přesčasy. Nejsou třeba tak dynamicky výkonní, ale představují pro zaměstnavatele jistotu. Budou je tak zaměstnávat daleko více.

Lidem, kteří půjdou do důchodu mezi roky 2026 a 2035, se bude postupně snižovat výpočet nových penzí. Proč a jak?

Drobně se upraví výpočet těchto penzí v příštích deseti letech. Je to postupně rozloženo tak, abychom byli schopni zabezpečit stabilizaci systému z pohledu výběru pojistného a výdajů na důchody.

Nebude ale docházet k tomu, že by se jim jejich důchod snižoval. Jen se zpomalí tempo růstu nových důchodů. Počítáme s tím, že penze každý rok porostou s tím, jak rostou výdělky lidí.

Snížení výpočtu bude činit v průměru nějakých dvě stě korun ročně, abychom byli schopni garantovat stabilitu systému i pro budoucí generace.

Dvě stě korun ročně nezní dramaticky. Ale u lidí, kteří půjdou do penze po roce 2035, se reálná hodnota vyměřených penzí podle některých výpočtů oproti současnosti sníží až o osm, u nízkopříjmových až o jedenáct procent. Jak chcete zabezpečit, aby neměli lidé příliš nízké penze?

Když se bavím s lidmi, kteří mají nízký důchod, zjišťuji, že často to souvisí s tím, že měli děti a pečovali o ně. To řeší výchovné nebo v reformě rodinný vyměřovací základ.

Pak to souvisí i s tím, že byli buď často nezaměstnaní, nebo platili jako osoby samostatně výdělečně činné nízké odvody. Na to se snažíme reagovat tím, že postupně ve třech letech zvyšujeme úroveň odvodů OSVČ tak, aby odpovídaly odvodům z minimální mzdy. Toto opatření přispěje k tomu, že už nebudou mít tak extrémně nízké penze.

Také zvyšujeme minimální garantovaný důchod, který je nyní deset procent průměrné mzdy plus 770 korun. Reforma ho zvýší na dvacet procent průměrné mzdy jako jistotu pro ty, kdo si odpracovali 35 let pojistné doby.

Co ještě reforma obsahuje?

Je tam dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů, který pomůže výrazně zlepšit situaci zejména žen. Pak se rozšíří dostupnost vdovských a vdoveckých důchodů.

Jak dlouho předpokládáte, že se reforma ještě bude ve Sněmovně projednávat?

Očekávám několik dnů.