Jurečka: Výpověď bez udání důvodu? Jsou důležitější věci

„Pro mě otázka výpovědi bez udání důvodu vůbec není téma,“ řekl Jurečka na dotaz Novinek, zda podobné opatření včetně změn v odstupném chystá v novele zákoníku práce.

„Z hlediska velké novely zákoníku tam vidím daleko důležitější věci,“ prohlásil s tím, že jde o téma, o kterém někdy povedou debatu „na politické úrovni“.

Nekloní se ale prý k tomu, aby se současné podmínky překlopily do módu výpovědi bez udání důvodu. „To z mého pohledu není cesta,“ řekl.

Pokud by to bylo propojeno s dalšími opatřeními typu flexicurity – tedy provázání vysoké pružnosti trhu práce a výborného sociálního zabezpečení –, šlo by se o tom podle Jurečky bavit.

„Ale pokud bychom dneska nahradili současné parametry výpovědí bez udání důvodu, tak to není věc, kterou bych v zákoníku práce podporoval,“ dodal. Co konkrétně bude novela obsahovat, ale neupřesnil.

Flexicurity funguje například v Dánsku. O jistých prvcích se ale uvažuje i u nás. „Pro nás jsou klíčové dvě legislativní a systémové změny. Celý systém sociálního podnikání dá větší šanci dostat lidi zpátky na pracovní trh, a to ať už chráněný, nebo nechráněný. A druhá změna je zákon o podpoře bydlení, abychom s klienty úřadu práce dokázali pracovat, dostat je z ulice, pomoci jim udržet si bydlení, získat práci,“ řekl Jurečka.

Důležité je podle něj nasměrovat i zadlužené lidi do poraden a pomoci jim zbavit se dluhů. Změny na úřadu práce už podle něj probíhají.

NERV navrhl zavedení výpovědi bez důvodu v rámci svých návrhů na dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Má to umožnit větší pružnost pracovního trhu.

„Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance,“ uvedl v materiálu.

Změnu podporuje například ministr financí Zbyněk Stanjura. „Propouštění se dnes děje za výrazných byrokratických podmínek. Často se pak dělají formální změny organizační struktury, zanikají daná pracovní místa,“ řekl Stanjura pro Českou televizi.

Je ale podle něj potřeba se v souvislosti s tím bavit o výši odstupného, které by se mohlo v tomto případě zvýšit. Teď se odstupné pohybuje mezi jedním až třemi průměrnými měsíčními platy.

Proti opatření jsou například odbory nebo opoziční ANO, podle nichž by to vedlo k tomu, že by se zaměstnavatelé zbavovali například rodičů s často nemocnými dětmi nebo starších lidí s vysokými mzdami.