Jurečka: Peníze na platy jsme našli, ale pro všechny nejsou

Ve vládě jste definitivně rozhodli, že na platy státním zaměstnancům nepřidáte, i kdyby jen některým. Odborům jste ale nejprve u části z nich navrhovali růst o pět a tři procenta. Jak jste k těm číslům dospěli?

Hledali jsme kompromisní řešení na samé hraně možností. Vycházeli jsme z toho, že největší propad příjmů z poslední doby máme u lidí v prvním platovém stupni. Cílem bylo podpořit 348 tisíc z nich – kuchařky, nepedagogické pracovníky, běžné úředníky na obci a na kraji a podobně – a pomoci jim od září průměrně o zhruba 900 korun měsíčně.

Odkud se na to měly vzít prostředky?

Jednu miliardu by musely dodat resorty. Ale ne tak, že by to dostaly zvenčí. Musely by to najít v současném rozpočtu. Což není sranda, třeba u mě by to bylo přes 160 milionů korun. Další 0,79 miliardy korun by musely dodat města, obce a kraje a 130 milionů korun by šlo ze zdravotního pojištění. Celkově by to do konce roku byly necelé dvě miliardy.

Odbory říkají, že jste jim položili nůž na krk a vydírali je: buď to přijmou, anebo nic. Není to moc drsný způsob vyjednávání?

Ne. Ale ze strany odborů je to naprosto drsný způsob komentování něčeho, co takhle fakt není.

My jsme částku na navýšení chtěli najít. A to v situaci, kdy s tím rozpočet nepočítal. Ale pro všechny zaměstnance na to peníze nejsou. Proto jsme stáli o dohodu, aby odbory společně s námi řekly, že toto je první krok, který činíme od 1. září, a na něj bude navazovat druhý krok, který bude od ledna, kde už stoprocentně víme, že to navýšení tarifů bude.

A to není příslib, ale realita, která bude v návrhu rozpočtu zveřejněném 31. srpna. To však odbory úplně pominuly a řekly, že se o tom bavit nechtějí a debata s námi končí.

Budeme tedy aspoň pokračovat v jednání o tom, co bude od 1. ledna.

A neschválíte to na vládě aspoň dodatečně třeba příští týden?

To nejsem schopen v tuto chvíli říci. Nebudu o tom nyní spekulovat.

Na síti X jste napsal, že zaměstnanci i přes výsledek jednání budou dostávat vyšší výplatu v rámci osobního ohodnocení. Takže nedáte sice ty peníze do tarifů, ale do odměn?

Ano, u části resortů. Třeba já tak mám nastavené výkonové odměňování lidí na úřadu práce a na Správě sociálního zabezpečení. Takže tam rozhodně garantuji, že si lidé meziročně odnesou více na celkovém ohodnocení. Ale to nemohu garantovat pracovníkům, kteří pracují na obcích nebo krajích.

Sám jste navrhoval zvýšení o sedm až deset procent. Není to i vaše prohra?

Dělal jsem maximum toho, co šlo. Přesvědčoval jsem racionálně, že ti lidé opravdu potřebují zvýšení.

Od ledna chcete přidat na platy pět procent. Jak jste dospěli k tomuto číslu?

Po diskusi na vládě o tom, co je možné, a s přihlédnutím k růstu mezd v soukromém sektoru, který je nyní nad šesti procenty. Pokud ale resorty budou dál snižovat počty zaměstnanců, tak si myslím, že reálně ten růst výdělků může být vyšší, než o kolik chceme navýšit objem platů.

Vláda také poslala do Sněmovny novelu zákoníku práce, kde je mimo jiné prodloužení zkušební doby a zkrácení té výpovědní. Vy jste tam chtěl překvapivě zařadit i změny v podporách v nezaměstnanosti. V čem spočívají?

Připravili jsme na základě analýz návrh, který upravuje podmínky u podpory v nezaměstnanosti tak, že by se v prvních třech měsících navýšila ze současných 65 procent čisté mzdy na 80 procent. A naopak bychom ještě více než nyní podporu snížili v situaci, kdy jsou lidé v řadách nezaměstnaných déle než šest měsíců, a to ze 45 na 40 procent.

Je nějaký důvod, proč to chcete?

Posílilo by to ekonomickou bezpečnost lidí, kteří váhají, jestli práci změnit, nebo nezměnit. A to tak, aby měli v prvních třech měsících nezaměstnanosti jistotu, že se jim nepropadne životní úroveň a že budou mít z čeho zaplatit výdaje na děti a na domácnost.

Když se člověk rozhodne dát výpověď a změnit zaměstnání, jeho příjmy totiž podle aktuálních dat vzrostou průměrně o dvanáct procent. Když dostane výpověď a je ke změně práce donucen, jeho příjmy se v budoucím zaměstnání zvýší v průměru o osm procent. Když tendenci měnit práci v rozumné míře podpoříme, bude to ve prospěch lidí a jejich rodin, ale i státu, který z toho bude potom mít vyšší odvody. Podpoří to spolu s dalšími opatřeními v novele i flexibilitu pracovního trhu.

Ostatní ministři prý z toho, že jste návrh předložil nečekaně, příliš nadšení nebyli.

Jejich argumenty, že jsem to do novely přidal až po meziresortním připomínkovém řízení, byly do určité míry oprávněné. Neměli dostatek času si to prostudovat.

Takže jsme se dohodli, že změnu prodiskutujeme v rámci koalice, případně ji do novely doplníme ve druhém čtení ve Sněmovně, o což bych velmi stál. To je totiž krok, který vede k dánskému modelu flexicurity, jenž umožňuje dynamický pracovní trh, ale zároveň je bezpečný pro zaměstnance.

A proč jste to nedali do novely rovnou, aby to mohlo projít i klasickým připomínkovým řízením?

Protože jsme novelu chystali někdy od poloviny loňského roku a toto byla jedna z věcí, které jsme tvořili letos od dubna do května, kdy už byla dávno v připomínkovém řízení. Nejsem člověk, který by řekl, tak složím ruce do klína a počkám, až bude další novela. Chci to tam zapracovat ještě teď.

Chystáte vedle případných změn u podpory v té novele ještě další pozměňovací návrhy?

Pokud se nevyskytnou nějaké drobné legislativně technické změny, tak nechystám.

Když jste mluvil o dánském systému: ODS chce v inspiraci jím dát do novely pozměňovacím návrhem zavedení výpovědi bez udání důvodu…

Já si myslím, že toto téma krásně ukazuje základní principiální rozdíly mezi námi lidovci a ODS. Jsem přesvědčen, že výpověď bez udání důvodu není zásadní věc, která trápí pracovní trh. A za druhé si myslím, že nelze o tomto tématu hovořit a navrhovat ho, dokud se nevyřeší řada jiných věcí. Za mě to není akceptovatelné a přese mě to neprojde.

A co když vám ODS nabídne, že vám schválí změny v podporách, a vy jí na oplátku podpoříte výpověď bez udání důvodu?

Pro takovou dohodu prostor nevidím.

Legislativní rada vlády v novele kritizovala novou možnost letních brigád už od čtrnácti let s tím, že nezletilí do patnácti let mají omezenou odpovědnost. Kdo ji za ně ponese, pokud případně způsobí na brigádě nějakou škodu?

Z pohledu rodiče i z pohledu toho, čím jsem prošel jako dítě, mi argumenty proti brigádě přijdou velmi úsměvné. Strávil jsem významnou dětství se svými rodiči, například když prodávali své výpěstky o prázdninách. Byla to velká škola do života. Vidím také, kolik dětí by se rádo zapojilo jako pomocní vedoucí na dětských táborech. A my to dnes blokujeme podmínkou, která je dávno překonaná.

Chápu, že to ustanovení z 50. let tenkrát věkovou hranicí 15 let bránilo zneužívání dětské práce napříč hospodářstvím. Ale tady se bavíme o tom, aby si dítě mohlo o velkých letních prázdninách přivydělat.

Pokud jde o zodpovědnost, tu na sebe bere případně rodič. A já v tom opravdu nevidím problém.

Neprolamuje se tím ale zákaz dětské práce? Neřekne si v budoucnu nějaký ministr, že když je to možné o prázdninách, tak to rozšíří na celý rok?

Myslím si, že ne. Není v tom prostě nic víc než umožnit žákovi, který má mezi 8. a 9. třídou nebo 14 let a nemá ukončenou základní školní docházku, legálně si přivydělat. Je tam jasně definováno, že se to týká lehkých prací, že nesmějí dělat noční a podobně.

Co bude patřit mezi lehké práce?

Když se budeme bavit o službách, tak třeba základní obsluha návštěvníků na koupališti. Například jsou to také činnosti kolem letních táborů, práce s dětmi. I zástupci českého skautu tuto iniciativu jednoznačně uvítali.

Ministerstvo vnitra žádalo, aby v novele bylo zrušení mlčenlivosti zaměstnanců o výši jejich příjmů a to, aby firmy povinně v inzerátech zveřejňovaly výši nástupních mezd. Nakonec to tam není. Chystáte to do budoucna?

Bavil jsem se o tomto intenzivně s odborníky a ti se dívali, jak to funguje v jiných státech, kde se to zavedlo. Ve finále to vede spíše k tomu, že firmy do inzerátu raději napíšou nižší mzdu. A lidé potom nastupují za nižší platy, než by mohli. Opatření, které vypadá na první pohled logicky, pak není ku prospěchu věci.

Byl bych tudíž v tomto bodě velmi opatrný. Neříkám, že se k tomu nemůže v budoucnu přistoupit, ale nyní se z praxe ukazuje, že to vede k opačnému výsledku než ke zvýšení příjmů lidí.

Od srpna je nutné registrovat lidi pracující na dohodu a jejich příjmy. Firmy tvrdí, že jim výrazně přibyla administrativa, podle některých lidí kvůli tomu ubývá brigád nebo se dohodáři přesouvají k práci načerno. Nelitujete zavedení tohoto opatření?

Upřímně – všichni, kteří říkají, že tady je kvůli tomu méně brigád a dohod, to nejsou schopni jakkoliv dokázat. Dosud totiž neexistovala žádná evidence dohod, takže to není s čím porovnávat. Teprve nyní uvidíme, kolik lidí na dohody vůbec pracuje, kolik z nich dělá u více zaměstnavatelů, kolik z nich dohody kumuluje.

A má to pro ně nějaký význam?

Děláme to hlavně proto, aby tito lidé byli chráněni. Doteď pracovali na dohody a nevěděli, že za ně nikdo neodvádí pojistné. Třeba nedávno přišel covid a oni zjistili, že nemají nárok na ošetřovné na děti, které bylo v tu dobu kvůli zavřeným školám často nutností.

Nyní mohou být nepříjemně překvapeni, že za ně nikdo z dohod neodváděl pojistné na důchod a oni budou mít velmi nízké nebo žádné penze. A to i přesto, že pracovali. Proto je v tom potřeba udělat pořádek, i když to je nepopulární. Vedle ochrany těch lidí to navíc přinese další odvody do důchodového systému.

Už tedy máte spočítáno, kolik je dohodářů?

Data bychom měli mít ve druhém zářijovém týdnu. Zhruba před týdnem jich bylo evidováno přes 400 tisíc.

Od ledna by se mělo z dohod platit pojistné už od nějakých 4000 korun měsíčního příjmu, ne až od deseti tisíc. Kolik to přinese do důchodového systému peněz?

První odhady byly, že by to mělo být na úrovni minimálně dvou miliard korun, ale uvidíme podle prvních dat.

Finišujete změny u penzijní reformy, která už je ve Sněmovně. Změníte nakonec automat pro zvyšování důchodového věku, aby zjednodušeně nerostl až o dva měsíce ročně, ale podle návrhu demografů maximálně o měsíc?

V těchto dnech tu dohodu finalizujeme. Já se netajím tím, že preferuji variantu, aby tempo zvyšování důchodového věku mezi jednotlivými ročníky nebylo dva měsíce, ale jen měsíc. To znamená, abychom ho zpomalili.

Podle našich informací jste na ministerstvu zvažoval ještě další dodatečné změny třeba u výchovného, což je 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Bude v nich tedy ještě něco dalšího?

Nyní mohu říct jen to, že se nebavíme jen o otázce hranice pro věk odchodu do důchodu, ale i o některých drobných dílčích věcech. Oznámím je, jakmile bude uzavřena dohoda s koaličními partnery. Vedeme třeba debatu o parametrech předčasných důchodů pro náročné profese.

Taky jste říkal, že do konce srpna předložíte změnu v sociálních dávkách, konkrétně sloučení příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavků na děti do jedné. To se ale asi nestihne. Kdy to budete mít hotové?

Zdrželo se vypořádání připomínek. Počítám, že by to mělo být řádově do 18. září na vládě. Všechny základní navrhované podmínky tam zůstávají.

Třeba?

Budou odstraněné body zlomu, kdy člověk nečekaně při zvýšení příjmů nad určitou hranici přišel o celou dávku. Bude tam větší důraz na motivaci k práci, ocenění pracovní aktivity lidí v produktivním věku, ocenění rodičů, kteří posílají své děti řádně o školy.

Budeme schopni potírat byznys s chudobou, bude i kladen větší důraz na kvalitu bydlení, na něž lidé budou brát dávku. Ta revize dávek také ukončí životní styl lidí, kteří mohou pracovat a nepracují, protože bez snahy pracovat se jejich možnosti u dávek značně sníží.

Bude tam něco zásadně nového oproti původnímu návrhu?

Rozšířili jsme například ohrožené zranitelné skupiny, které budou hodnoceny jinak než zbytek žadatelů. Zvýšili jsme tam například věkovou hranici u dětí.