Jurečka: Nevidím důvod pro odborářské protesty, situace se zlepšuje

Odbory už praštily do stolu a vyhlásily na 27. listopadu protesty a stávky. Nelíbí se jim přísnější změny v důchodech, propad životní úrovně a vysoké ceny energií. Nemají snad pravdu?

Myslím si, že nemají. Nezaměstnanost je nejnižší z celé Evropské unie. Ano, rok a půl tady byl reálný pokles mezd. Je ale vysoce pravděpodobné, že na přelomu roku začnou reálně znovu růst, protože se inflace meziměsíčně prakticky zastavila. A třeba odvody sociálního pojištění za první pololetí letos rostly kolem osmi procent. Takže se dostaneme do situace, kdy bude zpátky růst reálných mezd.

Růst důchodů je dlouhodobě nad růstem cen. Pro všechny zranitelné skupiny, kterých by se mohlo negativně dotknout zdražování bydlení, jsme vytvořili daleko širší podporu, která jim dokázala cíleně pomoci. Nevidím důvod, aby odbory přicházely s protesty a stávkami. Situace se stabilizuje, bude se zlepšovat.

Ve veřejném sektoru se peníze na platy mají podle rozpočtu na příští rok snižovat. Porostou tedy platy i tam?

Já znám především strategii svého resortu. V něm chci garantovat růst platů o tři až pět procent. I v letošním roce jsem zajistil, aby lidé byli za mimořádnou práci odměněni nejen slovně, ale i penězi. Měli výrazné odměny. A sedm tisíc lidí na úřadech práce jsme změnami v tabulkových třídách posunuli do vyšší třídy.

Odbory požadují růst tarifů ve veřejné správě, vy jste ale proti…

Ano, v tom se úplně neshodujeme. Jsem pro růst nadtarifní složky. Kdybych byl zástupcem odborů, chtěl bych lidem zajistit nejen vyšší tarif, ale to, že si skutečně meziročně odnesou více peněz. To je přece základní kritérium, jenže o tom odbory debatu nevedou. Bohužel.

Většina resortů státní správy má tarifní část platu mezi 50 a 70 procenty. Zbytek je nadtarifní část. Pokud se někdo soustředí jen na zvednutí tarifu, co udělá organizace, pokud nebude mít více peněz v rozpočtu? Sníží nadtarifní část. Takže si ti lidé reálně nepolepší.

Chápu, že je specifická situace v oblasti kultury, údržby památek, ve filharmoniích, divadlech, kde tarifní část tvoří drtivou většinu příjmu. Odborům jsem jasně řekl, že je tady k debatě hledání cesty, jak situaci v kultuře řešit.

Energetický regulační úřad oznámil výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje. Nebojíte se, že to zvedne ceny elektřiny, domácnosti to neunesou, firmy nebudou konkurenceschopné, a navíc to dodá druhý dech inflaci?

U naprosté většiny odběratelů by to navýšení regulované ceny měl kompenzovat pokles cen silové elektřiny. Problém může nastat u domácností, které si třeba v posledních dvou letech zafixovaly vysoké ceny i na příští rok. To si chceme identifikovat s kolegy z ministerstva průmyslu a Energetického regulačního úřadu. Ale u domácností, které jedou na ceníkové ceny a mají smlouvy na dobu neurčitou, by měl nárůst kompenzovat pokles silové ceny elektřiny.

Kritici tvrdí, že místo aby šly peníze z prodeje emisních povolenek na poplatky za obnovitelné zdroje, půjdou nakonec na dotaci Oprav dům po babičce?

Tu zkratku odmítám. Oprav dům po babičce je program v řádu jednotek miliard korun, nikoli desítek. Příjmy z emisních povolenek jsou pro příští rok více než 50 miliard korun. Zda je možné hradit poplatky za obnovitelné zdroje z emisních povolenek, je věc, ke které zatím není stoprocentně jasné stanovisko Evropské komise. Pokud by tato cesta byla, určitě je to věc, o které bychom na vládě ještě vedli debatu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v nedávných Otázkách a odpovědích z Kramářovy vily srovnal ceny potravin v Německu a u nás. Dospěl k tomu, že ty německé jsou levnější. KDU-ČSL už dva roky drží ministerstvo zemědělství. Proč s tím nic nedělá?

Jsme otevřená ekonomika a otevřený trh. A v tento okamžik některé ceny potravin klesají. I meziměsíční inflace v poslední půl roce se pohybuje kolem nuly, v některých měsících jde i do záporu právě díky poklesu cen potravin. Rozhodně si ale umím představit, že by ceny potravin klesaly více.

Ministr zemědělství Marek Výborný dnes i dotahuje to, aby měl dobrý statistický přehled. Jeho ministerstvo velmi dobře ví, za kolik vyráběli zemědělci. Chyběly ale informace, jaké jsou výrobní náklady a prodejní ceny u potravinářů, supermarketů a maloobchodu. A je potřeba ta data mít. Pak budeme schopni přesně říct minimálně u základních potravin kdo a kdy na tom nepřiměřeně vydělává.

V říjnu jste chtěl předložit penzijní reformu a je začátek listopadu. Na čem to vázne a co v ní bude?

Potřebovali jsme po připomínkách některé věci dopracovat a doplnit. Předpokládám, že novelu předložím v řádu dnů. Změna upravuje například příjmy do systému v oblasti dohod. A posiluje mezigenerační solidaritu. Oceňuje rodiče za výchovu dětí, oceňuje ty, kteří pečují o druhé v domácí péči, posiluje podporu vdov a vdovců. Řeší náročné profese, které budou moci odcházet do důchodu dříve.

Podpora rodičů v penzijní reformě má vypadat jak?

Péče o dítě během mateřské nebo rodičovské se bude započítávat ne jako doba vyloučená, kde se bere průměr z předchozích a následujících příjmů, ale hodnotou průměrné mzdy v daném roce. Pro většinu rodičů to bude dramatická změna k lepšímu. Stejný princip bude u lidí, kteří pečují o osobu blízkou ve vyšším stupni závislosti. Lidé, kteří dlouhodobě pečují o své manželky, manžele, rodiče, dnes systém brutálně trestá. Je potřeba, aby to stát ocenil adekvátně, protože mu to šetří velké peníze.

Chcete v příštím roce změnit systém sociálních dávek. Budou se některé rušit nebo slučovat?

Jsme v tom poměrně daleko, měli bychom mít návrh na začátku příštího roku tak, abychom ho během příštího roku projednali a uvedli v účinnost. Ano, některé dávky zrušíme. Já vám ale teď neřeknu přesně které. Povede to ke zjednodušení systému a k většímu tlaku na lidi, kteří by objektivně pracovat mohli a nepracují. Tak, aby měli větší motivaci zapojit se do pracovního procesu.

Změny v dávkovém systému, třeba dokládání údajů o účtech, kdy banky budou muset reportovat, jestli žadatel má, nebo nemá peníze, jste už zahájil. Nebude to znamenat porušení bankovního tajemství?

To odmítám, je to nepochopení. Většina lidí, kteří o tom psali a vytvořili ze mě nějakou obdobu big brothera, vůbec nepochopila, co je předmětem té právní úpravy. Ta říká, že klient úřadu práce nám může dát souhlas s tím, že můžeme tyto informace ověřit u bank a udělat to automatizovaně. Když s tím souhlas nedá, tak to dělat nemůžeme. Díky té úpravě se můžeme ještě dotázat, zda on a členové jeho domácnosti nemají další bankovní účty. A pak ho vyzvat, aby doložil, jaké jsou zůstatky na nich. Navrhujeme to proto, aby s námi ten člověk nemohl hrát betla a tvářit se, že má jediný účet a na něm velmi nízkou částku, která mu umožňuje být příjemcem dávky. A přitom on nebo členové domácnosti mají jiné účty, a my to nevíme.

Na České správě sociálního zabezpečení se dlouhodobě zpožďuje vyřizování důchodů. V čem je problém a jaký je stav zpoždění nyní?

Agenda přibyla především kvůli nárůstu žadatelů o předčasné důchody. Výrazně jsme snížili počty nevyřízených žádostí, které jsou po zákonné lhůtě. Nastávají v zásadě dvě situace. Buď žadatel nedoložil všechny informace, které pro vyřízení důchodu úřad potřebuje. Nebo se musíme při vyřizování dotazovat i jiného státu na příjmy, které tam žadatel měl. Nemáme žádný nástroj, abychom dokázali vymoci, že nám tyto informace jiná země poskytne včas. Ale že by měla dnes správa sociálního zabezpečení nevyřízené důchody v nějakém větším počtu a byla to její chyba, to už neplatí. Nyní je nad devadesát dnů 1307 případů, kdy se čeká na doplnění ze strany klienta nebo správy.

Jak jsou na tom žádosti o předčasné důchody nyní po změně zákona a jejich zpřísnění?

V říjnu došlo k výraznému poklesu, jsme zhruba na čtyřech tisících žadatelů. V září jich bylo podáno necelých deset tisíc. Vidíme, že úprava parametrů vede opravdu k tomu, že se jejich počet sníží.

On na rovinu bude v příštím jednom nebo dvou letech počet žádostí nižší i kvůli tomu, že si o předčasnou penzi řada lidí zažádala už loni. Byť i po podání této žádosti většina z nich zůstává nadále aktivní na pracovním trhu, což je pro společnost a naši ekonomiku lepší varianta.

Ve volbách do Evropského parlamentu v příštím roce zachováte značku Spolu. Lidovci tak budou kandidovat s ODS a TOP 09 ze čtvrtého místa na kandidátce. Jak velký kompromis to byl?

Byl to kompromis stejný jako u sněmovních voleb. Ale já se na to dívám tak, že koalice Spolu pro evropské volby bude nejsilnějším subjektem, který má potenciál volby vyhrát. Zároveň bude mít i výraznou sílu v rámci evropských frakcí, slovo při sestavování Evropské komise. Obhajujeme jako lidovci dva mandáty, kolegové z TOP 09 také dva mandáty a ODS hájí čtyři mandáty. Náš cíl tak je získat minimálně osm mandátů.

Mluvíte o vlivu na sestavování Evropské komise. Ale tam už je domluveno, že eurokomisaře bude mít koaliční hnutí STAN, které není členem koalice Spolu.

Já to chápu tak, že STAN má příslib. Řekli jsme si při sestavování naší vládní koalice, že mají právo nominovat člověka na eurokomisaře. Není ale řečeno, že člověk, se kterým přijdou, bude automaticky tím, koho vláda podpoří. Musí to být také kvalitní kandidát. Právo, aby oni nominovali, ale tady je, to respektuji.

Když jsem mluvil o vlivu na komisi, jde o to, že nejsilnější frakce v Evropě je EPP, tedy evropští lidovci. Předpokládám, že bude nejsilnější i nadále. Tam jsme členy my a TOP 09. Také předpokládám, že by se mohlo po volbách vytvořit strategické partnerství s frakcí ECR, jejímiž jsou členy kolegové z ODS. A například náš předseda vlády Petr Fiala má velmi dobré vztahy s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. Myslím, že je třeba mít vedení Evropy více racionální, méně aktivistické a ideologické, takové, které se bude dívat na problémy realisticky a dělat realistická řešení. To Evropa nutně potřebuje. A koalice Spolu to chce realizovat.

V čem tedy máte programové průsečíky?

Jsme si vědomi naléhavosti tématu bezpečnosti a migrace. Velká část zemí toto téma podcenila. Vidíme to dnes na Francii i na Německu. Nemůžeme dál tolerovat demonstrace lidí, kteří demonstrují na podporu teroristických kroků Hamásu. Nemůžeme ohrožovat sami sebe, základ fungování naší společnosti. A to si myslím, že vnímáme velmi podobně. Stejné je, když se podíváme třeba na otázky Green Dealu a řešení klimatické změny. Nikdo z nás nezpochybňuje dopady klimatické změny. Musíme to ale řešit zodpovědně z hlediska dopadů na domácnosti a na průmysl. Některá rozhodnutí, která byla tažena především zelenou frakcí, se prostě nezatěžovala domýšlením všech důsledků.