Jurečka: Mzdy od září nejvíc vzrostou školním kuchařkám, školníkům nebo lidem v kultuře

Odbory podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly požadují zvýšení tarifních platů o patnáct procent, to ale Jurečka odmítl.

„K tomu je požadavek zaměstnavatelů ve výši pěti procent a já příští týden pošlu návrh, který budeme projednávat v koalici i se zástupci sociálních partnerů. Cílem je dohodnut se, aby se od 1. září realizovalo zvýšení platů ve veřejné sféře,“ prohlásil ministr.

Jako příklad těch, kteří dostanou přidáno nejvíc, uvedl školní kuchařky, školníky a lidi v podpůrných pozicích v sociálních a zdravotnických zařízeních. „Ti jsou klíčoví a musíme navýšení jejich platů udělat,“ dodal s tím, že se jedná asi o 300 000 lidí.

„Tam chci nasměrovat větší růst mezd než u profesí, které mají v podstatě pokrytý růst inflace,“ vysvětlil.

Platy porostou podle segmentů. „Některé jsou jen těsně za inflací, ale pak jsou obory, kde je rozdíl třeba patnáct procent. Připravím návrh, který bude segmentovat a bude na situaci adekvátně reagovat,“ řekl Jurečka.

Uvedl, že třeba u lékařů byly nárůsty v platech za poslední dva roky úplně někde jinde než u lidí, kteří pracují v kultuře. „Patnáct procent pro všechny by nebylo fér vůči těm, kterým mzdy tolik nerostly,“ uvedl.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) trval na tom, že se musí udělat vše pro to, aby mzdy v některých profesích byly důstojné.

„Jestli mají kuchařky na základních školách hrubou mzdu 18 500 korun, což jsem viděl dokonce v Praze, tak to mohou dělat už jenom srdcem, nikoli z důvodu, aby se uživily. Lidé v podpůrných službách nemohou mít pod dvacet tisíc korun. Jinak budou chodit pouze do soukromé sféry, ale někdo musí zabezpečovat obslužnost,“ řekl Havlíček.

Zatímco podle statistiků vzrostly v prvním čtvrtletí reálné mzdy o 4,8 procenta, je podle Jurečky z odvodů na sociální pojištění někde vidět i růst téměř dvojnásobný.

„Za první čtvrtletí vidíme, že v sociální oblasti nebo zdravotnictví je reálný růst mezd přes devět procent. Odvody na sociálním pojištění rostou, lidé si přicházejí říci o větší mzdy. Nárůst odvodů se pohybuje nad sedm procent. Nejlepší výsledky jsou v informačních technologiích a financích. Občas ale někde vidíme nějaký obor zpomalený, jsou to například služby,“ vyjmenoval.

Dodal, že celá společnost zchudla, ale přichází období, kdy se bude domácnostem i firmám znovu dařit.

„Vláda to dotáhla na takové dno, že už to nešlo hlouběji. Začalo to inflací, která byla do značné míry způsobena tím, že se nezvládla energetická politika. Stále máme nejvyšší růst cen energií v Evropské unii, jsme mezi třemi nejhoršími zeměmi za poslední dva a půl roku v rámci inflace,“ hřímal Havlíček.

Uvedl, že lidé přišli o více než třicet procent úspor. „To, co si lidé kupovali za sedmdesát pět korun, teď nakupují za sto,“ doplnil.

Jurečka oponoval, že v současnosti patří Česko mezi země s nejnižší inflací. „Pro nás jsou důležité ceny potravin a ceny mouky nebo cukru výrazně klesají. Pokles inflace je tažen velkými propady v cenách zemědělských komodit,“ uvedl ministr.

Havlíček uvedl, že ze zprávy o stavu důchodového systému, kterou Jurečkův resort představil minulý týden, vyplývá, že vzroste počet důchodců na hranici chudoby.

„Asi před patnácti lety to bývalo kolem sedmi procent, pak se to dostalo na úroveň dvanácti procent. Podle prognózy to ale má narůst na devatenáct až třicet pět procent. Jedním ze zásadních opatření, které chcete udělat, je snížit tempo růstu důchodů a to žene seniory do ještě větší chudoby,“ konstatoval.

„Vy toho důchodce vnímáte jako věc, která slouží k tomu, abyste účetně dohráli rozpočet. Nedíváte se na to z úhlu pohledu sociálního, zda bude ve vyšším věku vůbec schopen pracovat, jestli bude fyzicky zdatný a jestli po nich bude poptávka,“ dodal.

Zpráva podle Jurečky ukazuje, že populace rychleji stárne a máme větší propad porodnosti, než se čekalo.

„Porodnost byla predikovaná na 1,7 dítěte na ženu, ale bude to jen 1,5 dítěte. Počet lidí nad 65 let do roku 2057 naroste o milion lidí. Bude potřeba financovat daleko větší objem výplat na důchody a k tomu chybí za posledních třicet let asi 900 tisíc dětí,“ řekl Jurečka.