Jurečka: Důchodový věk se ustálí na 67 letech

„Abychom utnuli spekulace o tom, jestli tu může být nějaká nekonečně rostoucí trajektorie, bude tam tato hranice vložena,“ řekl Jurečka poslancům. Podle něj navrhovaná reforma rozhodně neznamená, že z práce půjdou lidé přímo do hrobu.

Pozměňovací návrh předložili poslanci všech čtyř vládních stran. „Pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2030 se navrhuje omezit pevnou věkovou hranicí, a to hranicí 67 let. Tuto věkovou hranici dosáhnou generace narozené v roce 1989 a později; poprvé se tato věková hranice uplatní až v roce 2056, tedy za více než 30 let, pro generaci narozenou v roce 1989,“ stojí v jeho odůvodnění.

Podle odůvodnění návrhu je pravděpodobné, že vývoj doby dožití nemusí přesně v budoucích desetiletích odpovídat prognóze z roku 2023, a čím je vzdálenější horizont, tím je pravděpodobnost upřesňování prognóz větší.

„Úprava zvyšování důchodového věku nad věkovou hranici 67 by již mohla mít ve srovnání s očekávanou dobou dožití odchylku, která by stejně vyžadovala korekci. Lze předpokládat, že v návaznosti na budoucí demografický vývoj bude navrhovaná věková hranice jako strop důchodového věku průběžně přezkoumávána a případně upravována, k čemuž bude sloužit zejména Zpráva o stavu důchodového systému,“ stojí tam dále. Zprávu by měla vláda dostat od Českého statistického úřadu každých pět let.

S návrhem nadále nesouhlasí odbory, které jsou proti jakémukoli zvyšování a podle kterých by měla zůstat zachována současná hranice 65 let, jíž dosáhnou muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem v roce 2030. Ženy se dvěma a více dětmi pak tohoto věku dosáhnou později.

Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly odpracují vzhledem k délce pracovní doby čeští zaměstnanci oproti německým o devět let více. Průměrný důchod se pak podle něj nyní pohybuje kolem 20,5 tisíce, což vynásobeno dvěma lety činí zhruba 492 tisíc korun. „A komu stojí za to sebrat budoucímu důchodci 492 tisíc korun současného průměrného důchodu?“ zeptal se.

Pro zachování hranice 65 let je i opoziční hnutí ANO. „Dokonce máme v tomto směru pozměňovací návrh na její zachování. Přes to pro nás vlak nejede,“ řekl Novinkám místopředseda Sněmovny a stínový ministr práce Aleš Juchelka.

Není to jediná změna u hranice důchodového věku, který pozměňovací návrhy obsahují. Původně se měl zvyšovat pro každý ročník až o dva měsíce. Nakonec ale ministerstvo práce prostřednictvím koaličních poslanců navrhlo, aby to bylo pouze o měsíc. Vyhovělo tak naléhání České demografické společnosti, podle níž by dvouměsíční zvyšování bylo nespravedlivé, protože by některé ročníky strávily v penzi kratší dobu než jiné.

V průměru by tak měli lidé trávit v penzi čtvrtinu života. Ročník 1965 by tak do ní měl odejít v 65 letech, ročník 1966 v 65 letech a jednom měsíci, u každého dalšího by se v případě schválení měl měsíc přidat. Třeba u ročníku 1983 by to mělo být 66 let a 6 měsíců.

„Je to typické pro celou reformu. Vládní koalice to nemá prostě promyšlené. Napřed něco připraví a pak se po tlaku otočí,“ říká Juchelka.

„Já netvrdím, že se dá všechno vyladit geniálně. Proto jsem věcně a upřímně říkal i po vládě, že tam budeme provádět nějaké úpravy. Bylo to i na základě debaty s odborníky,“ hájil postup ministr. Například zkrácení růstu ze dvou měsíců na měsíc ročně bylo podle něj možné, protože výpadek v příjmech důchodového pojištění nebude oproti původnímu návrhu tak velký.