Článek
Lucemburský expremiér k boji proti pokusům EU omezit pravomoci členských států v daňové oblasti využíval zejména prováděcí skupinu pro podnikové zdanění, kterou EU vytvořila v roce 1998 s cílem omezit škodlivou daňovou konkurenci uvnitř EU.
„Neměl zájem na žádné reformě“
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Jádro této skupiny, často vedené právě Lucemburskem, kde Juncker zastával i funkci ministra financí, bránilo všem snahám zrušit jednomyslné rozhodování v rámci této skupiny.
Nedovolovalo ani odhalit, kdo blokuje snahy o reformy v oblasti daní. Členové skupiny se přitom při jejím vzniku zavázali, že proti sobě nepovedou škodlivou daňovou konkurenci.
Jedna z depeší podle Guardianu uvádí, že Juncker neměl žádný zájem na skutečné reformě.
„Opět se jednou jasně ukázalo, že většina (členských států) nemá zájem na reálné reformě. Zejména lucemburští zástupci řekli, že budou mít zásadní námitky proti jakémukoli pokusu o zveřejnění důvodů, které ve výboru uváděli,“ napsal německý diplomat.
„Kmotr“ daňového dumpingu předsedá EU
Malý stát, který míval při obstrukcích často podporu Nizozemska, podle Guardianu „odkývával daňové zvýhodňování v průmyslovém měřítku“. Lucembursko blokovalo plán podřizovat jednání daňových úřadů členských států kontrole i záměr zlepšit mezi státy výměnu informací o daňových výhodách pro nadnárodní koncerny i další opatření.
Mluvčí lucemburského ministerstva financí Guardianu tvrdil, že o tom nic neví.
„Je absurdní, že milióny Evropanů, kteří trpěli kvůli úsporným politikám, mají nyní za předsedu Komise EU kmotra daňového dumpingu,“ řekl po odhalení německých depeší europoslanec Fabio de Masi.
De Masi je místopředseda výboru PANA, který vyšetřuje závady při uplatňování právních předpisů EU ve věci praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků.
LuxLeaks: Za něj se obrům pomáhalo
Juncker byl lucemburským premiérem v letech 1995–2016. Od roku 1989 do roku 2009 byl i ministrem financí. Do roku 2013 byl pak ještě ministrem státní pokladny.
Krátce poté, co se v roce 2014 stal šéfem Evropské komise, vypukl skandál LuxLeaks.
Ten odhalil, že za Junckera v letech 2002–10 pomáhalo Lucembursko nadnárodním monopolům platit nižší daně ze zisku. Využilo toho 340 koncernů včetně firem jako Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa.
Evropská komise se v poslední době snaží omezit pravomoci členských států v daňové oblasti. EK v srpnu rozhodla, že Apple musí zpětně na daních zaplatit 13 miliard eur (zhruba 350 miliard korun) Irsku, které podle Komise speciálním zacházením s Applem porušilo bruselská pravidla státní pomoci. Irsko a Apple Komisi obviňují z překročení pravomocí. [celá zpráva]
