Jsou to krvavé peníze. Poradce Zelenského obvinil britskou BP, že vydělává na válce

Ustěnko napsal, že BP má nárok na stovky milionů liber. Britský podnik má stále v úmyslu svůj podíl v Rosněfti prodat, jak avizoval těsně po začátku únorové invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Ruské energetické firmy v letošním roce vytvořily obrovské zisky navzdory sankcím, které vůči Rusku zavedly západní země. Kvůli invazi a následným sankcím se totiž na světových trzích zvýšila cena ropy i zemního plynu – hlavních vývozních komodit Ruské federace.

Rosněfť patří k největším energetickým kolosům v Rusku. Šéfa podniku miliardáře Igora Sečina považuje britská vláda za velmi blízkého a vlivného spojence ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ustěnko radí Zelenskému v ekonomických záležitostech. Šéfovi BP Bernardu Looneymu napsal dopis a vyzval ho, aby navrhl plán, který zajistí, že BP nebude z války na Ukrajině profitovat. „Jsou to krvavé peníze, tak prosté to je. Nafouknuté zisky, které pocházejí ze zabíjení ukrajinských civilistů,“ napsal Ustěnko.

Před ruskou invazí na Ukrajinu měla společnost BP v Rosněfti 19,75 procenta akcií. Krátce po začátku rusko-ukrajinského konfliktu BP oznámila, že se tohoto podílu hodlá zbavit. Vzdala se už svých dvou míst ve správní radě Rosněfti a v účetnictví odepsala hodnotu této investice. Akcionářem Rosněfti ale BP zůstává. Informované zdroje tvrdí, že proces odprodeje podílu pokračuje, ale kvůli politické situaci není zdaleka jednoduchý.

Rosněfť v listopadu oznámila, že má v plánu vyplatit investorům na dividendách 216 miliard rublů (přes 80 miliard Kč). Podle nevládní organizace Global Witness to znamená, že BP má z těchto peněz nárok na 580 milionů liber (16,5 miliardy Kč). To je podle organizace částka odpovídající více než třetině přímé finanční pomoci, kterou Británie zatím poskytla Ukrajině.

Ustěnko v dopise šéfovi BP zmínil právě tuto částku. Poukázal také na to, že protože BP je stále akcionářem Rosněfti, pak jí ta částka i náleží. „BP ty peníze dostane na ruský bankovní účet, s kterým nemůže volně disponovat. To jasně ukazuje historickou chybu, kterou vaše společnost udělala. BP ale tu dividendu tak jako tak dostane,“ napsal poradce Zelenského.

Ustěnko tvrdí, že strategií BP je „přestát bouři a jakmile bude po válce, vrátit se do zajetých kolejí“. Britskou firmu proto vyzval, že pokud zmíněné výnosy obdrží, tak aby založila fond věnovaný ukrajinským obětem války.

BP uvedla, že odchod z Ruska pořád plánuje a že nemá v úmyslu vracet se „do zajetých kolejí“. Zdůraznila, že už odepsala investice za více než 24 miliard dolarů (asi 555 miliard Kč) a že už nevykazuje ani žádný zisk pocházející z Rosněfti. Vykázané zisky už BP zredukovala zhruba o dvě miliardy dolarů ročně.

„Od našeho rozhodnutí už BP z akcií Rosněfti neobdržela žádné dividendy,“ uvedl britský podnik. „Domníváme se, že všechny platby firmám ze ‚znepřátelených zemí‘, jako je Británie, jsou podle regulačních opatření v Rusku ukládány na ruský bankovní účet s velmi omezeným přístupem, z něhož peníze nelze převádět bez souhlasu ruské vlády,“ dodala BP.

Západní státy po ruské invazi přijaly tvrdé protiruské sankce. Moskva pak tyto státy zařadila na seznam znepřátelených zemí, k nimž řadí mimo jiné i celou Evropskou unii. Seznam vznikl už loni v květnu a z počátku na něm byly jen Spojené státy a Česká republika. Letos po invazi na něj Rusko zařadilo i další země, aktuálně jich je kolem 50.