Článek
„Libra není majetek, aby si ji po rozchodu rozdělily dvě země, jako by to byla sbírka cédéček,“ řekl Osborne na projevu v Edinburghu. „Pokud Skotsko odejde ze Spojeného království, opustí libru.“
O odtržení Skotska usiluje tamní nacionalistická Skotská národní strana (SNP). Hlavní strany britského parlamentu se společně snaží jednotu zhruba šedesátimilionové Británie zachovat. Minulý týden v emotivním projevu vyzval Skoty britský premiér David Cameron, aby v referendu konaném letos 18. září podpořili jednotu země.
Pokud se Skotové rozhodnou pro nezávislost, pak zhruba pět miliónů lidí po 307 letech opustí svazek, kterým tvořili s Anglií jeden stát. Pro Británii by to podle analytiků znamenalo možnou ztrátu vlivu na mezinárodní scéně, domácí ekonomika by zase oslabila kvůli ztrátě příjmů z ropy u skotského pobřeží Severního moře.
Ministr prý blufuje
Čtvrtečním tahem chce podle Reuters britská vláda zastrašit skotské voliče, kteří by mohli na ztrátu libry slyšet. Skotská samospráva ovládaná stranou SNP však dala v prvních reakcích najevo, že ji „pokus o šikanu a zastrašování“ od podpory nezávislosti neodradí.
„Osborne svým postojem zároveň blafuje. Británie by pak musela převzít celý dluh Spojeného království,“ odpověděla na slova britského ministra skotská vicepremiérka Nicola Sturgeonová. Podle ní se v případě oddělení měn obou zemí budou moci obyvatelé nezávislého Skotska rozhodnout, zda se chtějí podílet na platbě britského státního dluhu. Ten nyní činí zhruba 1,2 biliónu liber (přes 40 biliónů korun).