Článek
Ministerstvo financí ale rozhodně odmítá jakékoli snížení spotřební daně. Vyplývá to z analýzy růstu cen pohonných hmot, kterou má Právo k dispozici a kterou by se vláda měla zabývat v úterý. Předkládá ji ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) spolu s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou (ODS).
Kalouskův úřad přiznává, že vysoké ceny pohonných hmot představují jak riziko pro stát, tak i pro ekonomický růst ČR. "Vysoké ceny působí negativně na téměř všechna odvětví národního hospodářství," uvádí analýza.
O provedení tohoto zásahu by však bylo možné uvažovat, pokud by cena obou výše uvedených pohonných hmot výrazněji přesahovala hranici 40 Kč/litr.
Zatímco chystaná uhlíková daň by podle resortu neměla vést ke zvýšení daňového zatížení pohonných hmot, které je už tak "poměrně vysoké", do ceny pro spotřebitele by se mohly promítnout vyšší odvody z vybraných ropných produktů, jak s tím počítá projednávaný zákon o nouzových zásobách ropy. Proto stát zvažuje alternativy.
"Možnosti státu, jak reagovat na růst cen pohonných hmot, jsou značně omezené, jelikož rozhodujícím faktorem ovlivňujícím konečnou cenu pohonných hmot je vývoj ceny ropy na světových trzích," tvrdí ministerská analýza. Dodává ale, že lze zvažovat zavedení cenové regulace v určitém časovém období. "O provedení tohoto zásahu by však bylo možné uvažovat, pokud by cena obou výše uvedených pohonných hmot výrazněji přesahovala hranici 40 Kč/litr," zvažují finance.
Prý jde z hlediska státu asi o nejefektivnější nástroj, který představuje volnější formu regulace cen. Stát při ní centrálně nestanovuje částku ceny, ale jen závazné nebo přípustné způsoby její konstrukce, a cenu si stanoví sám prodávající. Snížení spotřební daně ale ministerstvo razantně odmítá. Je prý spojeno s rizikem výpadku daňových příjmů.
Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) je takové řešení kontraproduktivní. Jeho úřad poukazuje i na to, že Česko je vázáno i unijní dohodou, v níž se státy dohodly, že nebudou tímto způsobem zasahovat do daňového systému kvůli výkyvům cen ropy. I proto je bez šancí návrh předsedy sněmovního hospodářského výboru a stínového ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD) na snížení spotřební daně z nafty o 2,50 Kč za litr a u benzínu o 1,50 korun. Na stole ho mají poslanci, ale koalice takové řešení odmítá.
Experti jsou pro snížení spotřební daně
Snížení spotřební daně by přitom preferovali někteří ekonomové, podle kterých není cenová regulace tím nejvhodnějším řešením. Shodují se v tom, že vysoké ceny pohonných hmot vedly ke snížení poptávky.
"V ČR už řada firem netankuje, takže peníze tím utíkají," řekl Právu hlavní ekonom Next finance Vladimír Pikora. Podle něj stát vyšponoval daně nahoru, takže prostor pro snížení by zde mohl být. "Je dost možné, že i s nižší daní by bylo vyšší inkaso," míní. Cenová regulace by podle Pikory přicházela v úvahu v případě, že by se ceny vyšplhaly na padesát korun za litr.
Také hlavní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík tvrdí, že přednost by dal snížení spotřební daně. "Myslím, že se to s daní přepísklo, takže poptávka plošně klesla a s tím i inkaso," řekl Právu v narážce na poslední zvýšení spotřební daně u pohonných hmot v roce 2010.
Ministerstvo financí si ale stojí za svým a cestu k naplnění státní pokladny vidí zejména v důslednějším boji s daňovými úniky. Odhady daňových úniků u pohonných hmot se pohybují – jak uvádí analýza – kolem osmi až 12 miliard ročně.
Za nejvyšší cenu v historii se Natural 95 prodával letos 22. dubna, kdy litr v průměru vyšel na 37,84 Kč, nafta stála 36,77 Kč. U některých pump byly ceny ale daleko vyšší. Od té doby ceny mírně klesají.