Článek
Varufakis v německém deníku Handelsblatt napsal, že „ukazování prstem“ a napětí mezi oběma zeměmi musí přestat. „Jen potom se bude moci Řecko s pomocí svých partnerů soustředit na zavedení účinných reforem a prorůstových politik,“ dodal.
Řecko stále jedná se zástupci věřitelů o podrobnostech nových reforem, na které věřitelé čekají od konce února, kdy schválili prodloužení záchranného programu o čtyři měsíce. Kvůli zpoždění čelí Atény kritice z mnoha stran, včetně šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema.
Řecký dluh zemím v EU
Nejtvrdší slova ale zní z Německa, které je ze zemí EU největším věřitelem Atén.
Ministr financí Wolfgang Schäuble minulý týden prohlásil, že Řecko „zničilo veškerou důvěru“. Dříve také uvedl, že by mohlo „nechtěně opustit eurozónu“. V pátek řecká vláda dementovala zprávy německého bulvárního deníku Bild, podle kterých měl Varufakis brzy rezignovat.
Peníze docházejí
Řecko předložilo hlavním věřitelům, kterými jsou Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka, plán úspor státních výdajů ve výši tří miliard eur (82 miliard korun). Zahrnují boj proti daňovým únikům, privatizace, vyšší daně na alkohol a cigarety, ale nikoli snižování mezd či penzí.
Podle dosavadních vyjádření „trojky“ věřitelů ale nejsou návrhy dost podrobné, aby je mohli schválit. Do té doby Řecku neuvolní zbývajících 7,2 miliardy eur (198 miliard korun) pomoci.
Řecko má podle odhadů expertů peníze na provoz jen na několik týdnů. [celá zpráva]
Navíc 9. dubna má zaplatit MMF splátku dluhu ve výši 450 miliónů eur (12,3 miliardy korun). Řecký premiér Alexis Tsipras prohlašuje, že bez „finanční injekce“ země splácet dluhy nedokáže. Věřitelé by podle Tsiprase měli přistoupit na jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu, jelikož jeho splacení v plné výši je „nemožné“.
