Článek
Hubáčková po jednání oznámila, že je stále ještě potřeba probrat některé body. O co konkrétně se jedná, žádná ze stran včera prozradit nechtěla. „Považujeme obsah tototo rozhovoru za důvěrný. Zůstala místa, která chceme projednávat,“ řekla Hubáčková.
Polská strana přišla s některými novými požadavky, ona sama setrvává v pozici, která se dohodla loni v září.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty je dohoda možná, ani on ale podrobnosti neuvedl. „Uvidíme ve středu,“ upřesnil. Právě ve středu by si měly obě političky ohledně Turówa opět telefonovat.
Polsko chce s Českem v jednání o Turówu výrazně přitvrdit
Česká strana odjížděla do Varšavy s poměrně velkou skepsí, když například Půta otevřeně přiznával, že neví, co konkrétně může od jednání čekat.
Právě obyvatelé Libereckého kraje si stěžují na prašnost, hluk a ztrátu vody kvůli těžbě jen pár set metrů za hranicí. Provozovatelé navíc plánují důl prohloubit a rozšířit.
Dnes již tři hodiny jednáme s mojí 🇵🇱kolegyní Annou Moskwovou o mezivládní dohodě o dole Turów. Ta by měla vyřešit spor, který naše země vedou o dopadu těžby v hnědouhelném dole na životní prostředí v ČR. Podpis smlouvy je podle mě pro všechny tím👌nejlepším řešením. pic.twitter.com/m2ldy0IkVv
— Anna Hubáčková (@hubackova_anna) January 18, 2022
Hubáčková dopředu konstatovala, že jede jednat o smlouvě z větší části dohodnuté už loni v září, u níž se ale Poláci s Čechy rozcházeli například v době jejího trvání. Poláci tehdy nabídli pouze dvouletou variantu, česká strana trvala na delší době. V polském dole se má totiž těžit ještě 22 let.
Před jednáním se navíc objevily v tisku také informace o tom, že Polsko chce snížit i dohodnutou částku, která zněla na 45 milionů eur (1,1 miliardy korun), a to na 25 milionů eur (611 milionů korun). S tím Hubáčková nesouhlasila.
Srovnání s Karvinskem ministryně odmítla
Ministryně rovněž před cestou odmítla námitku, že se Česko chová vůči polským sousedům podobně, když je obešlo těžbou v dole ČSM na Karvinsku. Takovou informaci přinesl polský server Business Insider (BI), jenž získal dopis polského Generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí, zaslaný českému ministerstvu.
Dopis měl varovat, že pokračování těžby v dole by mohlo „výrazně negativně ohrozit životní prostředí a zdraví občanů Polské republiky“ a že další provoz dolu „bez příslušného přeshraničního posouzení vlivu na životní prostředí v Polské republice“ porušuje závazky vyplývající z unijní legislativy.
„Těžba v dole ČSM končí nejpozději do března roku 2023. Neprodlužuje se,“ odmítla polskou argumentaci Hubáčková. Situace je podle ní s Turówem nesrovnatelná. Veškeré práce v dole ČSM probíhají podle ministryně v rozsahu, který byl předmětem mezinárodního posouzení, a to včetně konzultací, kterých se Polsko účastnilo.
Spor o Turów se táhne již několik let a skončil až u Soudního dvora Evropské unie, který loni v září uložil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (zhruba 12,6 milionu korun) denně za to, že neplní jeho květnové předběžné opatření nařizující okamžité zastavení těžby. Poláci však těží dál.