Článek
Spor vypukl poté, co většina Unie začala spojovat vyplácení peněz z nového rozpočtu na léta 2021 až 2027 s dodržováním principů právního státu. Polsko a Maďarsko reagovaly tím, že v pondělí zablokovaly dohodu o rozpočtu i o chystaném fondu koronavirové pomoci. Celkem jde o 1,82 bilionu eur, tedy o více než 48 bilionů korun.
Před jednáním si soupeřící strany předváděly svaly. „Pokud otázka zní, zda premiér (Viktor) Orbán použije svého veta, pak odpověď zní ne, protože ho již použil,“ řekl ve čtvrtek ministr úřadu maďarské vlády Gergely Gulyas. Dodal, že „na desetibodové stupnici“ je šance na odvolání veta během vrcholné schůzky „nulová“.
Čekání na návrh vzbouřenců
Polský premiér Mateusz Morawiecki přitvrdil už ve středu. „Právní stát a jeho porušování se v Unii staly propagandistickým klackem,“ řekl. Takové „klacky“ prý používali komunisté.
„Unie musí stát na základě práva a právní jistoty. To je zásada, za niž bojujeme. Protože bez ní je EU mechanismem pro svévolné rozhodování eurokratů a de facto evropské oligarchie, někdy několika silnějších zemí, jen aby dominovaly těm slabším,“ dodal. Před summitem přijali ve čtvrtek polští poslanci usnesení podporující rozhodnutí Varšavy vetovat rozpočet a fond.
Maďarsko a Polsko vetují unijní rozpočet. Kvůli podmínce s vládou práva
Na veto obou zemí nejrázněji reagovali politici Francie a Nizozemska, kteří hovořili o možnostech obejít je a vytvořit fond bez nich, pokud si své veto nerozmyslí. Tyto státy zásadně vylučují, že by mohly couvnout od podmínky, jež vadí Maďarům i Polákům.
Spekulovalo se i o možnosti, že by ostatní odebrali Polákům a Maďarům právo hlasovat, což umožňuje článek 7 Smlouvy o EU, jestliže některý stát vážně a trvale narušuje hodnoty Unie. Vyžaduje to však jednomyslný souhlas a panují obavy, že Polsko by blokovalo odnětí hlasu Maďarsku a naopak. Řada zemí nechce použitím této „atomové bomby“ vyostřit spory v EU.
Nepodmiňujte výplaty z fondů vládou práva, hrozí Polsko vetem unijního rozpočtu
Očekávalo se, že lídři řady zemí budou při jednání tlačit na co nejrychlejší dohodu. Na rychlé odblokování peněz totiž naléhá většina unijních zemí včetně Česka či Slovenska. Budapešť a Varšavu podpořilo pouze Slovinsko. Diplomaté se však podle agentury ČTK shodli, že šance na vyřešení sporu během večerního videosummitu nebyla velká.
Někteří ale doufali, že Varšava a Budapešť aspoň naznačí možné východisko. „Myslím, že bychom měli počkat, až oba členské státy vysvětlí, jak chtějí postupovat, než přistoupíme k dalším možnostem,“ řekl vysoký diplomat EU.
Hrozí provizorium
Nejmenovaný diplomatický zdroj řekl, že „se čeká, zda Maďarsko a Polsko přijdou s nějakým požadavkem, při jehož splnění by byly ochotny ustoupit“. „Zatím to nevypadá příliš nadějně,“ dodal. Za reálnější je proto považována varianta, že německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní předsedá Unii, přesvědčí obě země ke změně názoru v příštích dnech.
Macron a Merkelová chtějí kvůli terorismu reformovat Schengen
Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium, které vychází z letošního rozpočtu EU. Během provizoria by se vyplácely pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, by bylo pozastaveno.
Fond pomoci je zatím zcela zablokován, a pokud veto přetrvá, 25 zbylých států se může jen pokusit o vytvoření jeho náhrady mimo rámec EU. To by však vyžadovalo i vytvoření aparátu pro rozdělování peněz a dohled na něj mimo Unii.