Článek
Vzorem by mohl být švýcarský model, kde systém jednotného jízdného platí pro veškerou dopravu, tedy vedle železnice i na autobusy, lodě, lanovky i tramvaje. To je ale v ČR dosud hudbou budoucnosti. Česko zatím řeší, jak zajistit, aby se do systému zapojili aspoň všichni provozovatelé železniční dopravy.
Náklady mají být zlomkem přínosů
Alespoň pro železnici by se mohla situace změnit po skončení platnosti současných jízdních řádů Českých drah (ČD) v roce 2019, kdy k zavedení systému národního tarifu bude dobrá příležitost.
Podle majitele společností Student Agency a RegioJet Radima Jančury mohl totiž jednotný tarif fungovat již dlouho, kdyby ho neblokovaly právě České dráhy. „Již před časem chtěli soukromí dopravci na železnici podepsat dohodu o vzájemném uznávání jízdenek. ČD to ale i přes rozhodnutí vlády bojkotovaly,“ řekl.
Podle něho je myšlenka společné jízdenky, která by měla „švýcarskou kvalitu“, dobrá pro lidi i pro dopravce bez ohledu na to, zda jde o státem dotovanou dopravu, nebo o soukromé firmy. „Počítáme s tím, že se do systému zapojíme. Investice, které to bude pro dopravce znamenat, budou zlomkem potenciálních přínosů. Když bude veřejná doprava jednoduchá, budou ji lidé víc využívat,“ dodal Jančura.
Návrh resortu dopravy vítá i členka sněmovního podvýboru pro dopravu Věra Kovářová (STAN). Připomněla, že integrovaná doprava na jednu jízdenku již funguje ve společném projektu Prahy a Středočeského kraje, do kterého mají zájem se zapojit i další kraje. „Zjednodušuje to proces nákupu jízdenky, a to nejen na železnici. Vede to i k návaznosti spojů vlak–autobus,“ řekla. „Umožní lidem, aby si vybrali dopravce, jakého chtějí a je pro ně nejvýhodnější,“ dodala.
Připustila, že rozběh systému, ke kterému bude třeba jednání i s kraji, nebude jednoduchý a bude něco stát, ale podle ní je to investice, která se všem vyplatí.
Nový systém má nabíhat ve třech etapách. První se bude týkat jízdenek v celé síti železnic. Komerční dopravci se do systému budou moci zapojit dobrovolně. Kdy vypukne druhá etapa, ovlivní dohoda státu s kraji.
V jejím rámci se budou moci připojit další dopravci z tzv. integrovaných systémů, které projeví zájem. Vedle železnice a autobusů to mohou být i městská hromadná doprava, lanovky či plavidla. Nakonec by měly přistoupit komerční firmy, které nemají závazek veřejné služby dotované státem.
Jedna cesta, až tři jízdenky
Na přípravě nového systému, který by měl nabídnout cestujícímu flexibilní jízdní doklad platný pro jízdu se všemi dopravci, se podílí s resortem dopravy i ministerstvo financí. To podle zprávy již v lednu souhlasilo s tím, že se na akci bude podílet i státní rozpočet. Zpráva zmiňuje, že zakázka na jeho zavedení by mohla být kolem 210,5 miliónu korun bez DPH.
Zakázku má realizovat státní podnik Centrum dopravních informačních služeb spadající pod resort dopravy. Předpokládá se spolupráce s podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb, který patří pod finance. Ten totiž disponuje volným hardwarem, což by vedlo k úsporám. Vývoj systému má spolykat přes 90 miliónů, pět let provozu si pak vyžádá více než 80 miliónů. Zbytek z předpokládané částky půjde na rozvoj systému a na konzultační služby. Ministerstvo dopravy považuje změnu za nutnou.
Ještě horší je situace při využití dálkového autobusu na území ČR, kdy lze koupit jen jízdenku na jeden konkrétní spoj
Cestování po Česku není v této době pro lidi vůbec jednoduché. Třeba na trati Praha–Ostrava, provozované mimo závazky veřejné služby, je nutné koupit jízdenku na dlouhé cesty prostřednictvím vícero dopravců. Na kratší úseky je možné koupit jízdenku u jednoho dopravce s tím, že u jiného dopravce ji nevyužije. Pokud by se chtěl člověk dostat z Kraslic v Karlovarském kraji do Havířova na severu Moravy, musí si pořídit jízdenku dvou až tří dopravců.
Zpráva uvádí i další příklad. Na hodinu trvající cestu z Prahy do Pardubic je možné si koupit jízdní doklad na konkrétní vlak. Otevřenou jízdenku, kterou by mohl cestující využít celý den, mu ale prodá jen některý dopravce. A i ta pak platí jen pro vlak vypravovaný jím.
„Nestihne-li cestující tento vlak, například z důvodu zpoždění spoje městské hromadné dopravy nebo protože se protáhlo jednání, je nutné čekat na vlak stejného dopravce, který jede až za dvě hodiny, nebo umožňují-li to smluvní přepravní podmínky, odstoupit od přepravní smlouvy,“ uvádí ministerstvo dopravy.
Ještě horší je situace při využití dálkového autobusu na území ČR, kdy lze koupit jen jízdenku na jeden konkrétní spoj. O přestupu na navazující linku nemůže být řeč.