Článek
„Finanční trhy jsou v tuto dobu ve vážné situaci. Zažíváme kreditní krach a akce centrální banky se snaží zmírnit dopad této kreditní krize,“ řekl mluvčí ministerského předsedy Davida Camerona listu The Daily Telegraph. Zdroje z premiérova okolí však zároveň uklidňují, že situace není srovnatelná s dobou před třemi lety, kdy krachovala významná americká banka Lehman Brothers.
Vstupujeme do kritického období deseti dní.
Černé scénáře chtějí odvrátit společnými kroky centrální banky. ECB se společně s americkou, britskou, kanadskou, japonskou a švýcarskou od středy snaží koordinovaně navýšit likviditu, aby mohly levněji půjčovat komerčním bankám.
Nouzové opatření vyvolaly pověsti, že evropské bance chybí peníze. Trhy s německými dluhopisy zachvátila panika, která hrozila okamžitě přerůst v globální krizi. V New Yorku regulátoři před středečním otevřením burzy už zavedli zvláštní režim umožňující jim pozastavit obchodování, dojde-li k rozhoupání cen akcií. Zásah centrálních bank ale vedl k dočasnému uklidnění trhů a růstu indexů.
Dluhy přerostly přes hlavu
Ten může být jen dočasný. Zejména v Americe panují velké obavy z nestability velkých evropských bank. Některé z nich půjčovaly Řecku, Itálii a dalším zadluženým zemím a odepsaly velké ztráty. Šeptá se o tom, že na pokraji krachu je hned několik evropských bankovních domů. Enfant terrible londýnské City, makléř Alessio Rastani, který se nedávno v přímém přenosu BBC zviditelnil prohlášením o tom, že trhy milují krize a zásahy vlád jim jsou ukradené, na svých internetových stránkách napsal, že se mluví i o možném pádu tří bank včetně jedné britské. Zdůraznil, že jde o nepotvrzenou zprávu.
Je to pro Evropu existenční krize.
V Řecku byl tento týden bezprostředně odvrácen krach příslibem ministrů zahraničí eurozóny poskytnout Aténám dalších osm miliard eur. S rostoucím zadlužením ale zápasí i nová italská vláda. Úroky některých dluhopisů jsou na samé hranici únosnosti a zemi hrozí insolvence. Británie proto začala připravovat plány pro případ rozpadu eurozóny, přinejmenším v její nynější podobě. [celá zpráva]
Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitost Oli Rehn varoval, že je třeba jednat okamžitě, aby bylo euro zachráněno. „Vstupujeme do kritického období deseti dní,“ varoval tento týden v souvislosti s evropským summitem plánovaným na příští pátek.
Na záchranu nezbývá moc času, varoval eurokomisař Oli Rehn.
„Potíže se stávají systémovými. Jsme svědky úplné ztráty důvěry,“ přisvědčil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
„Je to pro Evropu existenční krize,“ prohlásil zase francouzský ministr zahraničí Alain Juppé.
Roztočíme rotačky?
Francie navrhovala jako řešení přijetí společných dluhopisů pro celou eurozónu. To ale narazilo u Němců, kteří by jakožto nejsilnější hráč logicky převzali závazky i rizika, přičemž by, jak argumentují, postrádali nástroj k pohnání problémových zemí k odpovědnosti.
Zřejmě proto se Německo přestává bránit zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF) do pomoci zemím jako je Itálie či Španělsko. Dohoda mezi ECB a MMF se rýsuje od středy, kdy bylo poprvé připuštěno, že v záchranném fondu eurozóny bude k dispozici jen polovina z avizovaných 1,2 biliónu eur. Téměř celý balík pomoci by tak v případě neudržitelnosti svého dluhu mohla chtít Itálie - hovoří se o tom, že by potřebovala kolem 600 miliard eur.
Po středeční schůzce šéfů státních pokladen eurozóny se začalo také hovořit o posledním možném scénáři záchrany: tištění dalších peněz Evropskou centrální bankou. Proti zapojení ECB i tištění peněz ale opět důrazně vystupuje Německo. Téměř polovina burzovních stratégů, které tento týden oslovila agentura Reuters, se ovšem domnívá, že na tuto eventualitu dojde.
V praxi by to znamenalo další nákupy evropských dluhopisů za vlastní peníze, jež se vytisknou. Americká centrální banka tak v posledních třech letech učinila už dvakrát a koncem srpna avizovala, že by mohla natisknout ještě víc bankovek.
Tištění peněz ale vyvolává nesouhlas mnoha odborníků, podle nich jen víc roztáčí spirálu krize.